03.02.18 - Ano je to málo, ano jsem magor, ano je to k ničemu, ano ale? Ale já to prostě žeru... (232,2km / 1 263m)
Dnes sice krásné slunečné ráno, ale lehká námraza a místy velmi hustá mlha předpovídala, že teploty nebudou nikterak příjemné. Na sraz do Otrokovic jsem proto jel přes brdky kolem Holešova a do Tečovic, kde už se mlha dala fakt krájet...
V Otrokovicích už byla docela slušná grupa, společně jsme se prokrájeli mlhou až do Kroměříže, kde se přidalo dalších pár výkonných jedinců a trasa se dohodla směr kruháč v Hranicích. Jenže mlha byla tak hustá, že jsme museli trať neustále měnit podle jejího výskytu a tak jsme postupně dokličkovali až do Týna nad Bečvou a po stezce frčeli na Rybáře.
Tady jsme překonali lávku přes řeku Bečvu a do Hranic už to bylo coby Garminem dohodil... Jiřina vyprovokoval spurt na ceduli a konečně se ukázalo, že zvěsti o mé výkonnosti jsou jen zvěsti, prohrál jsem a byl za to neskutečně rád.
Zpět jsme zvolili cestu po hlavní přes Lipník a Přerov, Pavel jako hlavní pořadatel ještě protáhl trať do Tovačova, kde si liboval David, že jsme ho dovezli až za humna a ještě si to kousek natáhl. Skupina už byla značně prořídlá, ale dnes na špici tvrdě pracoval i Filip s Kubou, Pavel se taky nenechal zahanbit a i šéf si dnes počínal skvěle.
Od Kojetína už to ale byl v brdcích opět trhací kalendář, Kroměříž jsme projeli pohromadě a zase přišlo to hrozné loučení... Na benzínce jsme se občerstvili a toho využil šéf, který skvělým únikem bodoval na Kapličce a museli jsme dřít, aby jsme ho dojeli před spurtem na Otrokovice.
Tady už jsem si konečně připsal cenné body a s Kubou a Jiřinou jsme poklidně pokračovali po stezce do Zlína. Kuba se dnes rozhodl pokořit svůj osobák a tak jsme to vzali tradičně přes Kostelec, Fryšták a Holešov. Kuba se projevil jako zdatný sparringpartner a doprovodil mě až do Rymic.
Do konce dnešního příběhu už to byl kousek a dnes mě to fakt neskutečně bavilo, díky všem za super švih...
V Otrokovicích už byla docela slušná grupa, společně jsme se prokrájeli mlhou až do Kroměříže, kde se přidalo dalších pár výkonných jedinců a trasa se dohodla směr kruháč v Hranicích. Jenže mlha byla tak hustá, že jsme museli trať neustále měnit podle jejího výskytu a tak jsme postupně dokličkovali až do Týna nad Bečvou a po stezce frčeli na Rybáře.
Tady jsme překonali lávku přes řeku Bečvu a do Hranic už to bylo coby Garminem dohodil... Jiřina vyprovokoval spurt na ceduli a konečně se ukázalo, že zvěsti o mé výkonnosti jsou jen zvěsti, prohrál jsem a byl za to neskutečně rád.
Zpět jsme zvolili cestu po hlavní přes Lipník a Přerov, Pavel jako hlavní pořadatel ještě protáhl trať do Tovačova, kde si liboval David, že jsme ho dovezli až za humna a ještě si to kousek natáhl. Skupina už byla značně prořídlá, ale dnes na špici tvrdě pracoval i Filip s Kubou, Pavel se taky nenechal zahanbit a i šéf si dnes počínal skvěle.
Od Kojetína už to ale byl v brdcích opět trhací kalendář, Kroměříž jsme projeli pohromadě a zase přišlo to hrozné loučení... Na benzínce jsme se občerstvili a toho využil šéf, který skvělým únikem bodoval na Kapličce a museli jsme dřít, aby jsme ho dojeli před spurtem na Otrokovice.
Tady už jsem si konečně připsal cenné body a s Kubou a Jiřinou jsme poklidně pokračovali po stezce do Zlína. Kuba se dnes rozhodl pokořit svůj osobák a tak jsme to vzali tradičně přes Kostelec, Fryšták a Holešov. Kuba se projevil jako zdatný sparringpartner a doprovodil mě až do Rymic.
Do konce dnešního příběhu už to byl kousek a dnes mě to fakt neskutečně bavilo, díky všem za super švih...
Komentáře
Okomentovat