Po příchodu domů z noční směny jsem nebyl zrovna pevně přesvědčený, že pojedu, ale tyhle stavy už dávno znám a tak jsem uvařil čaj, nachystal snídani a po jejím zlikvidování jsem si na 20 minut lehl. Dokonce jsem na chvilku zabral, takže budík hlásil vstávej lenochu, po chvilce psal Laďa, že mě před osmou vyzvedne a tak jsem se začal chystat.
Vyjel jsem dokonce o pár minut dřív a tak jsem si říkal, pojedeme v klídku do Otrokovic. Bohužel u Břestu se k nám přidal Adam Štěrbák zvaný štěrbina, páč je nějaký poloviční oproti loňsku. Štěrbina tedy padla na špici a docela jsme frčeli, pak si dal 5 minut interval, to už jsme letěli a za Tlumačovem ještě jeden, takže jsem měl rázem 25 minut náskok. Naštěstí už jim jela parta proti nám, takže se odpojili a já se mohl v klidu vyšlapat do Napajedel a pak už ke KCK na sraz.
Od KCK jsme jeli do Kroměříže, malé občerstvení ve Velo Café a do palubních počítačů jsme zadali směr Uherské Hradiště. Balík čítal 9 dvojic, jelo se sice proti, ale bylo to prakticky zadarmo, takže jsme pošetřili nějaké síly a víc se klábosilo, než jelo.
V UH byla v plánu návštěva nově otevřené Slovácké Kolovny, menší zmatky kudy jet zachránil Jiřina a tak jsme mohli úspěšně opřít kola o nové výlohy a omrknout prodejnu. Za doprovodu živé hudby jsme pozřeli nějaké ty mlsance, omrkli sortiment a už bez kroměřížské skupiny jsme mířili podél Moravy směr Kostelany a Kunovice.
Ivo se samozřejmě zapomněl někde vzadu, čehož jsme hned využili a roztočil se pekelný kolotoč, ze kterého postupně odpadávaly nekvalitní součástky, až jsme zbyli na mostě u Kostelan jen tři, Michal Krčma, Jirka Přibyl a já. Ještě dlouho jsme trápili gruppeto, ale pak už bylo jasné, že není vůle ani síla nás dojet a tak jsme museli počkat.
Sotva jsme se sjeli, tak nanovo začala série nástupů, úniků, protáhlých ksichtů a nadávek a tak jsme doletěli až do Uherského Brodu. Balík opět o něco prořídl a to teprve měla přijít rozhodující fáze tréninku.
Kopec z UB nad Prakšice se jel ještě celkem v klidu, i když nahoře už to byli jednotlivci, zato kopec nad Částkov rozdělil i ty jednotlivce na kostlivce. Přesto jsme se opět sjeli (skoro všichni) a o něco "poklidněji" se jelo do Napajedel a po stezce do Zlína.
Nádrže jsme doplnili v Lídlu a ve čtyřech pokračovali po stezce až k Zoo Zlín, kde se odpojilo elektrokolo a Jiřina. Ivo mě ještě doprovodil do Lukovečku, párkrát jsem ho ztrestal a pak už i s pomocí větru zamířil k domovu.
Dnes tedy fakt špičkový švih, i přes čtvrtý den v zápřahu se mi jelo skvěle a víte podle čeho poznám, že je čas uložit zimáka a vytáhnout jedničku?? Podle toho, že se doma vyzuju ze zimních treter a spustí požární hlásiče na stropě... Takže zítra, když bude ráno sucho, tak už na letňáku a to teprve bude letecký den, i když teď ještě musím na druhou noční... Tak dobrou...
PS: Jo a službu dnes vypověděly nejedny nohy, ale i můj tepáč, takže si nemyslete, že jsem trestal v kompenzaci :)
Vyjel jsem dokonce o pár minut dřív a tak jsem si říkal, pojedeme v klídku do Otrokovic. Bohužel u Břestu se k nám přidal Adam Štěrbák zvaný štěrbina, páč je nějaký poloviční oproti loňsku. Štěrbina tedy padla na špici a docela jsme frčeli, pak si dal 5 minut interval, to už jsme letěli a za Tlumačovem ještě jeden, takže jsem měl rázem 25 minut náskok. Naštěstí už jim jela parta proti nám, takže se odpojili a já se mohl v klidu vyšlapat do Napajedel a pak už ke KCK na sraz.
Od KCK jsme jeli do Kroměříže, malé občerstvení ve Velo Café a do palubních počítačů jsme zadali směr Uherské Hradiště. Balík čítal 9 dvojic, jelo se sice proti, ale bylo to prakticky zadarmo, takže jsme pošetřili nějaké síly a víc se klábosilo, než jelo.
V UH byla v plánu návštěva nově otevřené Slovácké Kolovny, menší zmatky kudy jet zachránil Jiřina a tak jsme mohli úspěšně opřít kola o nové výlohy a omrknout prodejnu. Za doprovodu živé hudby jsme pozřeli nějaké ty mlsance, omrkli sortiment a už bez kroměřížské skupiny jsme mířili podél Moravy směr Kostelany a Kunovice.
Ivo se samozřejmě zapomněl někde vzadu, čehož jsme hned využili a roztočil se pekelný kolotoč, ze kterého postupně odpadávaly nekvalitní součástky, až jsme zbyli na mostě u Kostelan jen tři, Michal Krčma, Jirka Přibyl a já. Ještě dlouho jsme trápili gruppeto, ale pak už bylo jasné, že není vůle ani síla nás dojet a tak jsme museli počkat.
Sotva jsme se sjeli, tak nanovo začala série nástupů, úniků, protáhlých ksichtů a nadávek a tak jsme doletěli až do Uherského Brodu. Balík opět o něco prořídl a to teprve měla přijít rozhodující fáze tréninku.
Kopec z UB nad Prakšice se jel ještě celkem v klidu, i když nahoře už to byli jednotlivci, zato kopec nad Částkov rozdělil i ty jednotlivce na kostlivce. Přesto jsme se opět sjeli (skoro všichni) a o něco "poklidněji" se jelo do Napajedel a po stezce do Zlína.
Nádrže jsme doplnili v Lídlu a ve čtyřech pokračovali po stezce až k Zoo Zlín, kde se odpojilo elektrokolo a Jiřina. Ivo mě ještě doprovodil do Lukovečku, párkrát jsem ho ztrestal a pak už i s pomocí větru zamířil k domovu.
Dnes tedy fakt špičkový švih, i přes čtvrtý den v zápřahu se mi jelo skvěle a víte podle čeho poznám, že je čas uložit zimáka a vytáhnout jedničku?? Podle toho, že se doma vyzuju ze zimních treter a spustí požární hlásiče na stropě... Takže zítra, když bude ráno sucho, tak už na letňáku a to teprve bude letecký den, i když teď ještě musím na druhou noční... Tak dobrou...
PS: Jo a službu dnes vypověděly nejedny nohy, ale i můj tepáč, takže si nemyslete, že jsem trestal v kompenzaci :)
Komentáře
Okomentovat