Po víkendové náloži jsem nějaký nachlazený, ale venku bylo tak pěkné počasí, že jsem neodolal a rozhodl se na chvíli vyjet. Jenže pořekadlo "co je doma, to se počítá" dnes neplatilo, silný a studený jižní vítr se do mně opřel, sotva jsem minul ceduli Přestavlky, o tom jsem na vyhřátém dvoře neměl nejmenší tušení.
Ale co naplat, už jsem byl venku a tak jsem pokračoval směr Troubky, naproti mi jel David Babiánek, potkali jsme se a dohodli něco kratšího. Po chvíli společné jízdy směr Kroměříž jsme si prohodili výplety, David chtěl zkusit mé karbony Force Team 55 a tak jsem dál jel na líné hlíně (rozuměj hliníkové výplety).
Ale dnes jsem stejně neměl v plánu žádné divočiny, takže tady můžete klidně přestat číst, jen jsme jeli, kecali, David zkoušel různé finty, jak dostat mé karbony do úzkých, já to jen z povzdálí sledoval a snažil se potlačit prázdný kašel, který byl otravný jak defekt ve sjezdu.
Otravný byl i poměrně silný provoz a tak jsme z Kroměříže jeli po stezce přes Hulín do Holešova a pak už pěkně po větru domů.
Před barákem David zhodnotil, že ty výplety nejsou zas až tak marné, navrátili jsme původní stav našich strojů a už mě s radostí vítala Adélka.
Škoda toho neustálého větru a kašle, slunce už má docela sílu, ale vítr ji má pořád silnější. Na jaro si musíme (snad) ještě pár dní počkat...
Ale co naplat, už jsem byl venku a tak jsem pokračoval směr Troubky, naproti mi jel David Babiánek, potkali jsme se a dohodli něco kratšího. Po chvíli společné jízdy směr Kroměříž jsme si prohodili výplety, David chtěl zkusit mé karbony Force Team 55 a tak jsem dál jel na líné hlíně (rozuměj hliníkové výplety).
Ale dnes jsem stejně neměl v plánu žádné divočiny, takže tady můžete klidně přestat číst, jen jsme jeli, kecali, David zkoušel různé finty, jak dostat mé karbony do úzkých, já to jen z povzdálí sledoval a snažil se potlačit prázdný kašel, který byl otravný jak defekt ve sjezdu.
Otravný byl i poměrně silný provoz a tak jsme z Kroměříže jeli po stezce přes Hulín do Holešova a pak už pěkně po větru domů.
Před barákem David zhodnotil, že ty výplety nejsou zas až tak marné, navrátili jsme původní stav našich strojů a už mě s radostí vítala Adélka.
Škoda toho neustálého větru a kašle, slunce už má docela sílu, ale vítr ji má pořád silnější. Na jaro si musíme (snad) ještě pár dní počkat...
Komentáře
Okomentovat