BlogBikeRide

Dnes jsem přišel po noční zbitý jak pes a rovnou jsem zapadl do postele, ovšem Adélka se rozhodla, že se spát nebude a tak jsem musel hlídat, zatímco Pavla vezla Filipa do školy... To mě tak probralo, že jsem nahodil háček Jířovi a ten se chytil, takže se oblékám a vyrážím na švih. Očekával jsem poněkud vlídnější počasí než předevčírem, ovšem to jsem se šeredně spletl. Severní vítr možná nebyl až tak krutý, zato ukrutně krutá byla mlha, která svírala široké okolí a za chvíli jsem přes brýle skoro neviděl ani na mokrou cestu, do toho proudy vody z přilby... Než jsem dojel do Holešova, tak jsem se několikrát málem sesypal, silný vítr mi vyfoukával z bundy veškeré teplo, které jsem se snažil vytvořit a  měl jsem zmrzlé i ruky v rukavicích. V Holešově na kruháči vznikla kalamita, náklaďák veze vánoční strom na zdejší náměstí a místo toho, aby zastavil stranou a doprovod prohlédl kruháč a jasně usoudil, že bez demontáže značek nemůže velký náklad projet, tak náklaďák se stromem na zádech

Tak dnes to byl první poctivý zimní švih, podle dunění v komíně mi bylo jasné, že to bude tvrdé a spravedlivé a to se potvrdilo, sotva jsem vyjel z Přestavlk. Ovšem jako obvykle se stačilo doplazit přes Holešov do Přílep a za nimi začal jiný svět, pofukoval lehký větřík, ptáčci zpívali, květinky kvetly, včelky bzučely a srnky trtkaly... No tak ne úplně, ale fakt skoro :) S Jířou jsme se potkali u Kolína, teda spíš minuli u Zlína, to je tak když řekne jedu po stezce a já mu ve Zlíně volám, kde k sakru je a on že jel po silnici... Společně jsme pak dle mého plánu mířili na Troják a Tesák, aby jsme se schovali před tou neviditelnou brzdou a hlavně abych se vracel domů s neviditelným motorem na zádech. Nakonec jsme si to ale brzo rozmysleli, dnešní výkon byl značně ovlivněn dlouhým odpočinkem a tak jsme z Lukova zamířili do našich oblíbených končin okolo hradu Lukov a vyjeli nahoře na kanálcích. Po zdolání Hadovny se naši hadi rozloučili a každý zamířil do své nory, ovšem cesta do té mé

A je to tady, máme prvního listopadu a to je pro mě jako každý rok den, kdy zahajuji zimní přípravu na další sezónu. Dnes jsem sice musel vyrazit až v 18:00 rovnou z práce a původně jsem měl v plánu jen kratší švih směrem na Bystřici pod Hostýnem, ale to oranžové světýlko tam na kopci v dálce, to je jako magnet... Čím víc jsem se blížil k Bystřici, tím víc jsem byl rozhodnutý, že teda na ten Hostýn vyjedu. Pak jsem si ale vzpomněl na medvěda toulajícího se po Hostýnských vrších a po zádech mi přeběhl mráz. Představa, že si šlapu šnečím tempem do 5km dlouhého kopce, v uších sluchátka s puštěnou hudbou a za mnou si ve tmě brousí medvěd drápky o asfalt... Ale už bylo rozhodnuto, míjím hřbitov a začínám nabírat výškové metry, zatím ještě pod veřejným osvětlením. Lázně mi daly docela zabrat, ale za chvíli konečně stoupání povoluje a já se nořím do tmy... Zapínám světlo Force Glow na plný výkon a opět mě udivuje, jak neskutečně tohle světlo svítí, vidím daleko před sebe a z části i do bok