BlogBikeRide

Dnešní videoblog nabízí dvacetiminutový záznam ze závodu Prachem Svatební cesty, o kterém už jste si  mohli přečíst reportáž, takže asi všichni víte, jak to probíhalo a jak to i dopadlo. Ale i když se snažím být vždy co nejvíce podrobný, není nad to si nejlépe závod vyzkoušet a pokud si netroufáte, tak si můžete prohlédnout to nejdůležitější, co má kamera  Garmin Virb Ultra 30 Power zachytila.

Trochu opožděně vám přináším pár fotek a sestřih videa ze druhého závodu slovenského poháru v Suché nad Parnou. Na startu se sešla poměrně kvalitní konkurence, navíc foukal silný vítr, takže jsme si docela slušně zazávodili.   Ve druhém kole jsem se navíc vydal do sólo úniku a vydržel v něm 20 kilometrů, než jsem byl opět pohlcen značně prořídlým pelotonem. V závěru už ale síly rychle docházely a ve spurtu z toho bylo nakonec 26. místo v kategorii Elite. Vše podstatné najdete samozřejmě ve videu:

Jezdit závody mezi nočními směnami není úplně nejlepší nápad, ale jelikož je v Kostelanech na druhém ročníku závodu Prachem Svatební cesty start až ve 13:00, je škoda plýtvat drahocennou dovolenou. Takže do devíti pospávám, pak obvyklé procedury a kolem jedenácté vyrážím na kole směr Chřiby. Jako už v posledních dnech, i dnes fouká silný severovýchodní vítr, ale teď většinou do zad, takže zatím spíš pomáhá. Z Kroměříže jedu přes Těšnovice a Vrbku, nechci jet přes Zlámanku proti směru závodu, v 10:00 totiž startovaly starší kategorie, ženy a mládežníci a měli to teda zatraceně těžké, pršelo totiž nejen celou noc, ale i zhruba 40 minut od jejich startu. Takže když se ve Vrbce napojuji na trať a vidím pár nešťastníků, jak jedou obalení blátem do cíle, jsem lehce zděšen, co na nás Svatební cesta nachystala... Postupně dojíždím i Kubu Vukeliče, který toho má až nad hlavu a jelikož jel na biku s hrubšími plášti, je zaházený blátem, až jej sotva poznám. Tak ho alespoň doprovodím do cíle

Říkám si, musím najet víc dopředu, musím najet víc dopředu, ale kudy a z čeho brát??? Poprvé jedeme z Bíteše na Vlkov a já jsem kdesi v prdeli na konci balíku, fouká jako prase a za chvíli to bude bočák, takže terezín bude dlouhý jako vlak The Ghan jezdící v Austrálii mezi městy Adelaide a Darwin. Ale zpoždění 5 minut v Bíteši rovná se konec jízdy vlaku, slíbil jsem si přece, že alespoň první malý okruh u Bíteše objedu stůj co stůj v hlavním poli, ale to bych nesměl být kdesi v prdeli na konci balíku, z kterého bude co nevidět trhací kalendář s nahotinkami... A ten zpropadený limit 5 minut platí i letos... Ale to už předbíhám, jsme na cestě do Velké Bíteše, počasí vypadá docela dobře, ani by nemuselo moc foukat... Sjíždíme z dálnice a parkujeme na náměstí tak, aby jsme v případě stopky v závodě mohli z auta sledovat ty nejlepší, jak si to rozdávají o vítězství. Stejně jako loni máme letos licenci Českého svazu cyklistiky jen já a Jiřina, přitom máme v týmu dostatek perfektních