BlogBikeRide

Tak první MTB závod sezóny a rovnou mistrovství naší galaxie. Na startu se sešla velmi početná a kvalitní konkurence, stoupl jsem si poměrně brzo do první lajny, ale jak se blížil start, řadilo se přede mnou čím dál větší množství podupávajících borců a tak mi Dušan udělal místo, já vylezl z bzučícího balíku a pěkně si to objel, opět do první lajny. Do startu zbývalo pár minut, přijeli ještě největší borci a mohlo se frčet. Pavel Mrázek nám to hezky odpočítal, kupodivu se vyrazilo opravdu přesně na slovo start a už to frčelo. První stovky metrů to byla pořádná loktovačka doprovázená častým brrrrrrrrrrrrrr, jak si neustále vzorky předních gum lízaly o vzorky zadních gum, občas nějaká ta nadávka a už se to pěkně pomalinku začínalo třídit. Já jsem hodil kotvu do první grupy, dopředu na silný vítr jsem se nehrnul, naopak snažil jsem se ušetřit co nejvíce sil pěkně v háku. Polními cestami jsme dokličkovali až do lesa a začala žvýkačka. Terén nebyl nějak moc blátivý, až na občasnou kaluž

Večer po příchodu z práce jsem se rychle převlékl a vyrazil na chvilku do našeho hvozdu vyzkoušet po delší době jízdu na biku.  Času moc nebylo, tak jsem pojezdil pár už známých pěšinek nebo lesních cest a vyzkoušel několik neznámých, vytvořených probíhající těžbou dřeva. Na závěr mě trochu vyplašil štěkot velkého psa (nebo snad jelen), tak jsem s mrazením v zádech les opustil a dal jsem si 5x přestavlckou horolezeckou stěnu.

Po víkendové náloži jsem nějaký nachlazený, ale venku bylo tak pěkné počasí, že jsem neodolal a rozhodl se na chvíli vyjet. Jenže pořekadlo "co je doma, to se počítá" dnes neplatilo, silný a studený jižní vítr se do mně opřel, sotva jsem minul ceduli Přestavlky, o tom jsem na vyhřátém dvoře neměl nejmenší tušení. Ale co naplat, už jsem byl venku a tak jsem pokračoval směr Troubky, naproti mi jel David Babiánek, potkali jsme se a dohodli něco kratšího. Po chvíli společné jízdy směr Kroměříž jsme si prohodili výplety, David chtěl zkusit mé karbony Force Team 55 a tak jsem dál jel na líné hlíně (rozuměj hliníkové výplety). Ale dnes jsem stejně neměl v plánu žádné divočiny, takže tady můžete klidně přestat číst, jen jsme jeli, kecali, David zkoušel různé finty, jak dostat mé karbony do úzkých, já to jen z povzdálí sledoval a snažil se potlačit prázdný kašel, který byl otravný jak defekt ve sjezdu. Otravný byl i poměrně silný provoz a tak jsme z Kroměříže jeli po stezce přes Hu

Včerejší závod v Hlohovci byl pouhým rozehřátím před dnešním závodem Českého poháru, který začal jako tradičně Českou jarní primaverou Velká Bíteš-Brno-Velká Bíteš. Ráno jsme ze Zlína s Jirkou Hradilem a Dalibossem coby řidičem a služebníkem odjížděli za krásného slunného počasí, po příjezdu do Bíteše byla teplota -1 stupeň, zataženo a foukal jihovýchod od Brna, takový normální vítr, jak jsme zvyklí. Třepali jsme se v autě zimou a čekali, co si kdo začne oblékat. V 10:30 proběhla porada týmů s pořadateli, s Jirkou jsme se samozřejmě se vší důležitostí zúčastnili, najedli jsme se z připraveného rautu a spojili síly s týmem CK Feso Petřvald, kteří mají licencovaného řidiče, ale jelikož do doprovodné kolony mohly pouze týmy s min. pěti jezdci, vyšlo to včetně Jakuba Schichela z ACK Stará Ves nad Ondřejnicí akorát. Vyslechli jsme tedy pokyny pořadatelů, na našeho týmového Superba nalepili označení mechanického vozu a mohli jsme se začít chystat. V té strašné zimě to ale nebylo jen tak,

Tak a je to tady, v pět ráno budíček, v osm u KCK nástup do týmového auta, celou cestu hromada užitečných rozhovorů s Ivem, prezentace, rozjetí a už stojím v první lajně na startu letošního prvního závodu. Řeknu Vám, ta zima tak strašně rychle utekla, nedávno jsme v listopadu zahajovali týmové tréninky a už zase v akci... Po startu v 10:00 nás ještě v Hlohovci čekal menší kopec na zahřátí, který ale umí startovní pole pěkně natáhnout a rozdělit a tak se stalo i dnes, já si ale hlídal pozici na špici, ať už z důvodu bezpečnosti nebo abych mohl naskakovat do úniků nebo je tvořit. Dnes poměrně málo foukalo, balík byl velmi početný a tak bylo jasné, že únik malé skupinky nebude mít příliš šancí, přesto jsem to zkoušel zas a znova. V prvním kole tedy balík dojel i přes pár pokusů zpět do Hlohovce pohromadě, opět jsme vyletěli na kopec a přišla další série nástupů, většinou způsobených mou osobou. Tak to šlo neustále pořád dokola, kola rychle ubíhaly a veškeré mé pokusy o vytvoření únik

Tak dlouho jsem dnes čekal, až vykoukne skrze mraky slibované sluníčko a zahřeje asfalt, až jsem prováhal a prochladl... Nejvíc se slunce ukázalo kolem oběda, to jsem zrovna zprovozňoval ještě částečně zamrzlý bazén na zahradě, pak už se zatáhlo natrvalo a studený severní vítr opět vládl krajině. Vyjížděl jsem něco před druhou, v Holešově jsem vyzvedl madlo na ledničku mé babičky, v Otrokovicích jsem jí ho namontoval (asi vás to vůbec nezajímá), a jel naproti Dušanovi směr Kvasice. Do telefonu mu říkám "jedu po stezce" a tak jsem i udělal, když jsem ale projel celé Kvasice a vyjel skoro až k Nové Dědině, začínal jsem mít pochybnosti a ty se potvrdily, Dušan už byl v Otrokovicích. Tak mu říkám ok, jedu zpátky po cestě a on ne, jeď po stezce... Tak teda jedu po stezce, přijíždím k Otrokovicím a Dušan nikde, jel po cestě... :) Nějak jsme si v tom telefonu nerozuměli, cesta a stezka zní v tom větru docela podobně, ale nakonec se potkáváme a jedeme do KCK, Ivo zrovna přebírá tým

Já mám sníh docela rád, ale když se ve druhé polovině března vzbudíte a venku zase padá, umí to slušně řečeno naštvat. Naštěstí postupně přestávalo a tak před desátou vyjíždím, jedu naproti Davidu Babiánkovi a společně míříme na Olomouc. Z Velké Bystřice krásným stoupáním do Lošova schovaní v lesích zkoušíme silový trénink, na vrcholu si říkám, že bych nechtěl jezdit na festce. Sjezd kolem Svatého Kopečku a po větru mažeme směr Přáslavice a Velký Újezd, z Dolního Újezdu pak po děsivé panelce na Lipník, tudy už zase hodně dlouho nepojedu. Na konci sjezdu na křižovatce v Lipníku chci zařadit lehčí převod, křup a řadící páčka ukončila svou jednotvárnou pouť, letos už druhá. Sice jsem doteď vždy použil nějaké staré, kterými mne zásoboval Laďa Kučera z V+P Chropyně, ale přece jen tahle vydržela asi tři měsíce. Z Lipníku tedy na festce na převod 52/12, David si ze mně dělá srandu, navrhuje změnit trať, napojit se na trasu Mamut Tour a vyšlápnout stoupání do Hlinska a po hřebenu na Pavl

Po druhé noční směně se mi zpočátku příliš nechtělo, ale potřeboval jsem do Zlína na drobné nákupy a když začalo vykukovat slunce skrze mraky, bylo rozhodování jednodušší. Vítr se sice stále snažil vystřelit jako z praku mláďata Kalouse Ušatého, kteří již několik let osídlují smrk před našim domem, ale poryvy už byly přece jen znatelně slabší. Vyjel jsem jako obvykle směr Holešov a zase o tolik slabší ten vítr nebyl, jel jsem nahnutý na levou stranu a čekal, kdy dostanu přátelské plácnutí zrcátkem od projíždějících aut. To se naštěstí nestalo, přesto jsem pro jistotu najel u Holešova na stezku a po ní dojel až do Dobrotic. Když už jsem byl v tom stezkování, z Dobrotic jsem pokračoval kolem trati na Jankovice a Chomýž, samozřejmě proti větru a zpomalila mě i další ledová plotna, překonal jsem ji jak jinak než příkopou. Z Chomýže jsem to vzal zkratkou, která sice ubere na vzdálenosti, ale přidá na výškových metrech, ve sjezdu další ledová plotýnka, ale takových dnes bude ještě víc...

Už při cestě z práce domů (autem) bylo jasné, že včerejší větrné galeje budou v nabídce i dnes. Doma jsem uklohnil těstoviny, sedl k počítači a poslouchal, jak se vítr dere těsněním oken a pohvizduje si svou písničku, o rámusu v komíně nemluvě. Neustále jsem sledoval, zda se na Facebooku neobjeví hláška, že je dnešní trénink zrušen, ale nestalo se a tak jsem oblékl o jednu vrstvu víc než včera a v osm vyrazil. Stejně jako včera bylo nejhorší dojet na křižovatku k Říkovicím, vítr se mnou cloumal na všechny strany, po odbočení na hlavní už to bylo z boku do levého žebrování a bylo trochu líp. Postupně se ale cesta stáčí více k východu a místy to byl opět boj o udržení směru jízdy. V Otrokovicích jsem byl o chvilku dřív, už to vypadalo, že nikdo nepřijede, ale DaliBoss opustil úkryt plechového monstra a nakonec dorazil i Ivo. Trasu jsme dohodli podobnou jako včera, přes Napajedla jsme zamířili k Topolné, tady jsem v mírném stoupání vytvořil první únik dne a vydržel v něm až k Částkovu,

Už včerejší mráz na Hostýně potvrdil předpověď meteorologů, že se vrací krutá a temná zima. Dnes ráno Aladin hlásil v Přestavlkách pocitovou teplotu -9 stupňů, hvízdání v komíně naznačovalo, že nás čeká tvrdý a spravedlivý trénink.  Sotva jsem otevřel dveře a vystrčil kolo a čumáček ven, málem mě sfoukl poryv větru a tak jsem ještě narychlo nasadil vestu a rukavice vyměnil za ty nejteplejší, co mám... Po vyjetí z Přestavlk jsem začal vážně pochybovat o smyslu dnešního tréninku, vítr byl neskutečně silný a ledový, po pár teplých dnech rozdíl snad 30 stupňů. Ale předpověď slibovala silný vítr jen u nás v Moravské Bráně a tak mi nezbylo než doufat, že na Zlínsku bude líp. To se nakonec trochu potvrdilo, foukalo pořád dost, ale dalo se udržet balík pohromadě.  Od KCK nás vyjelo sice jen pět, ale zato tvrdé jádro, trať se dohodla klasická na Brod a přes Hájenku zpět. Po včerejším večerním intenzivnějším švihu jsem nestihl pořádně zregenerovat, tepy se mi plazily po štangli a výš se jim ne

Tak večer konečně přestalo pršet, lehká večeře a hačí na zimáka. Vyrážím a hned si všímám, že jsem si nevzal pití, navíc počasí je vrtkavé a tak se rozhoduji, že budu kroužit v okolí na mém oblíbeném okruhu Stará Ves, Němčice, Břest, Říkovice a pořád dokola.  Ovšem to bych nebyl já, abych záhy nedostal nápad zdolat možná naposledy potmě Hostýn, brzo se posune čas a to už je pak horší. A abych to neměl moc jednoduché, v myšlenkách přidávám Hadovnu na rozehřátí a Grapy na zmrtvení.  Rychle se stmívá, pod Hadovnou už zapínám světlo Force Glow a vrhám se do oblíbeného stoupání, snažím se držet tempo, ale na zimáku to nejde tak snadno a tak se mi zdá, že se chvílemi docela ploužím. Plazím se vzhůru a teplota letí dolů, s tím jsem moc nepočítal, mám jen dvě vrstvy a jarní rukavice, příjemně mě překvapují nové čapáky Force Z68 Pro s windstoperem, i přes drobné mrholení necítím ani vlhko, ani chlad.  Vrchol Hadovny proletím bez zastavení, myšlenky na fotku rovnou zavrhuji, pouštím světlo na

Dnes jsem mohl vyrazit až později a tak se alespoň na sluníčku trochu oteplilo a za oknem to vypadalo, že mě čeká fajn švih. Neváhal jsem ani chvilku a opět jsem šáhl po jedničce.  Po vyjetí z Přestavlk se do mně ale opřel silný východní vítr a pocitová teplota šla rychle dolů. U Kostelce jsem odbočil na Němčice a už jsem měl v hlavě plán zaútočit na KOM a tak jsem se velmi rychle dostal na provozní teplotu, za Hulínem jsem si dal ještě jeden interval a pak už jsem potkal Jiřinu a Žakyna.  Vrátili jsme se do Hulína, kluci nakoupili energii v pekárně a jeli jsem zase směr Kroměříž. Další intenzitka, tentokrát do kopce a další KOM, no dneska to tam nějak padalo, pak už se Žakyn odpojil a s Jiřinou jsme pokračovali na Novou Dědinu a Kvasice, tady asi poslední intenzita až skoro k Bělovu, ještě jsme si vyšlápli Žlutavy a Pohořelice, ale tady už se nic podstatného nedělo...  Návrat domů opět s dříčem z východu ve výpletech nebyl zrovna snadný a navíc se už i zatáhlo, ale co tě nezabije..

Ráno příchod z noční směny, na snídani těstoviny a čaj, sundat po 5. měsících jedničku z věšáku, nafoukat, namazat a jede se.  Opět sraz s Laďou Kučerou, u Říkovic už nám jede naproti Štěrbina a kousek za ním Dušan. Tentokrát wattgroup jede celkem v poklidu, brzy se k nám přidává ještě Tom Strnka a společně dojedeme až na Baťov. Wattgroup pokračuje po stezce hltat watty, s Dušanem přijíždíme na sraz a účast vypadá i přes včerejší nálož slušně. Problém je domluvit trasu, ale nakonec podpoříme Lukáše Trynera a jedeme směr Kroměříž a na Kyjov.  Od začátku je tempo na vysoké úrovni, hodně fouká od jihu a tak je to zatím spíše do zad, občas se v balíku vyskytne opět štěrbina, ale vždy ji někdo zalepí a do Kroměříže přijíždíme kupodivu pohromadě. Stáčíme se na jih a to znamená silný protivítr nebo bočák jaksepatří na jarní den, fouká tak silně, že už teď slyšíme cvrlikat kosy až z Kyjova.  Na špici ovšem cvrlikají dva Slavíci a i díky pravidelnému střídání začínají někteří jedinci vypad

Po příchodu domů z noční směny jsem nebyl zrovna pevně přesvědčený, že pojedu, ale tyhle stavy už dávno znám a tak jsem uvařil čaj, nachystal snídani a po jejím zlikvidování jsem si na 20 minut lehl. Dokonce jsem na chvilku zabral, takže budík hlásil vstávej lenochu, po chvilce psal Laďa, že mě před osmou vyzvedne a tak jsem se začal chystat.  Vyjel jsem dokonce o pár minut dřív a tak jsem si říkal, pojedeme v klídku do Otrokovic. Bohužel u Břestu se k nám přidal Adam Štěrbák zvaný štěrbina, páč je nějaký poloviční oproti loňsku. Štěrbina tedy padla na špici a docela jsme frčeli, pak si dal 5 minut interval, to už jsme letěli a za Tlumačovem ještě jeden, takže jsem měl rázem 25 minut náskok. Naštěstí už jim jela parta proti nám, takže se odpojili a já se mohl v klidu vyšlapat do Napajedel a pak už ke KCK na sraz.  Od KCK jsme jeli do Kroměříže, malé občerstvení ve Velo Café a do palubních počítačů jsme zadali směr Uherské Hradiště. Balík čítal 9 dvojic, jelo se sice proti, ale bylo t

V plánu jsem dnes měl pohodový švih s různou vyřídilkou, také jsem potřeboval na nákupy do KCKflandu... Takže po včerejšku hup na vycíděného zimáka, batoh na záda (nesnáším slovo baťoh, bleee) a vyrážím směr Holešov.  Zpočátku krásně svítí slunko a tak se i proti větru jede výborně, šátek mám jen kolem krku a ne přes půl hlavy, jak jsem zvyklý za celou zimu, tak trochu fouká pod čepicí kolem uší, ale už je načase si zvykat na průvan ve sluchovodech.  V Holešově první návštěva u šéfa Režného, vyslechl jsem si něco o přípravě jak profesionál, skásl odměnu a pokračoval zónou na Přílepy a Lukoveček. Odtud tradičně zadem na Horní Ves, pár fotek a už stoupám nad Vítovou, padák dolů a jsem v Lukově.  Po stezce objedu Jižní Svahy a opět stoupám ke hvězdám, no vlastně k panu Grillovi, kde kupuju do báglu oběd a něco malého i pro Jiříka, kterého počastuji svou návštěvou v jeho špičkovém cyklo krámku.  Chvíle keců s plnou hubou, drobný nákup pro podporu firmy ForRide a už mažu do KCKfland

Po včerejším slušném počasí by tedy to dnešní muselo být skoro luxusní, prostě jarní jak má být... Ráno jsem musel zamířit do odborného cyklo servisu V+P Chropyně, páč přes veškerou snahu se mi nepodařilo včera vyšroubovat pravý pedál z kliky. I perfektní borec Laďa a jeho špičkové nářadí dostalo pořádně pokouřit, než pedál povolil a to jsme museli většinu osy v závitu odvrtat, aby povolila.  Po necelé hodině dřiny jsem tedy odjel s náhradním pedálem, který mi byl zapůjčen a Laďův svěrák (pozor, ne svěrač!!) si konečně mohl oddechnout. V Kroměříži jsem se potkal s Jiříkem a jeli jsme směr Přerov. Tady jsem dostal skvělý nápad vyzkoušet zkratku mezi Újezdcem a Želatovicemi, bohužel si nějaký místní rolník udělal z cesty traktordrom a tak jsem v jejím závěru asi deset minut poslouchal spoustu nevhodných výrazů od Jiřiny během doby, kdy jsem klacíčkem vyškrabával bahno z blatníků.  Pak už jsme mohli dále pokračovat směr Pavlovice, tady jsme se napojili na trať Mamuta a kopírovali

Dnes jsem nevěděl, jak se vlastně obléct. Po dlouhé době 💨  foukal 💨 jižan, teplota byla lehce nad nulou a předpověď byla slibná. Ovšem nenechal jsem se oklamat a raději se oblékl trochu tepleji a vyplatilo se, ze začátku sice vykukovalo i 🌞  slunce  🌞 přes nízkou oblačnost a na jihu bylo i 5 stupňů, ale při návratu se opět ochladilo.  U Kvasic se ke mně přidal pan tajný a společně jsme jeli po stezce až do Kunovic, tady malé 🍩  občerstvení  🍩 a přesun do Uherského Brodu. Konečně nám začalo foukat trochu do zad a bylo veseleji, trochu jsem pana tajného potrápil, ale opět jel 👍  skvěle 👍 a nenechal se odpárat. Na závěr jsem si dal ještě Hvozdnou a Velíkovou a pak už honem domů.  Vcelku povedený švih, začínáme prodlužovat 💔  intenzity 💔 a tak to chvílemi trochu štípne, ale zatím to jsou jen komáři, včelí štípnutí a potom sršní teprve přijde... Jo a ty max tepy, to mi tam skočil nějaký 🐰  zajíc 🐰 nebo co, tak tvrdé to ještě nebylo :) Na fotku jsem dnes nějak zapomn

Dnes mě na sraz ke KCK doprovodil Dušan, účastí překvapil Rodriguez a tak nás od KCK odjíždělo sedm. Jeli jsme na jih, v plánu byly i nějaké ty ⇗ kopce ⇗ , přece jen do 🏁  závodů  🏁 už zbývá dostříhat jen kousek metru.  V Topolné se odpojil Rodriguez a tak jsme v šesti pokračovali směr Částkov, první vrchařskou prověrku. Tady překvapivě držel krok se mnou a s Ivem Jiřina, i když v závěru se přece jen zlomil a vystoupil si a já si mohl dojet pro první body. Hned další nástup přišel v následném sjezdu a zahákoval mě jen Jiřina, společně jsme trochu potrápili Iva, který musel ztrátu smazávat až po další stoupání.  V tom jsme si pro Spartaka připravili 🎬 film 🎬 s názvem Catch me if you can... S Jiřinou jsme se na něm střídali v nástupech jak na levné šlapce z E55, ale Ivo bojoval statečně a nakonec zaplakal opět Jiřina, i když zase až téměř na vrcholu. Opět jsem si dojel pro vítězné body a konečně jsme si mohli na chvíli od kopců odpočinout.  Z Uherského Brodu jsme dostezkovali pře

Tak dnes jsem se těšil na slibované 🌞  výrazné oteplení 🌞 , ale už když jsem šel v šest ráno z práce, bylo jasné, že ⛄ zima ⛄ stále vládne tvrdě a spravedlivě... Po třech týdnech absence jsem se ale docela těšil na 🚴  týmový švih 🚴 , ráno jsme jen upřesnili sraz v 10 u KCK, takže jsem si stihl i na 1,5h zdřímnout...  V devět jsem vyrazil a bylo skoro mínus devět, do háje už s Mrazíkem, ať táhne zpátky do Ruska... Stačí přece jednou na 🎄 vánoce 🎄, ne? Na sraz dorazil Ivo a překvapivě i Michal, velitel nás přišel jen pozdravit a poblahopřál nám příjemné onemocnění.  Vyrazili jsme směr Kvasice a Kroměříž a bylo to jak jinak než 💨  proti 💨 , stejně jako z Km do Hulína a do Holešova. Trochu jsem kluky potrápil, zezadu jsem slyšel pořád něco jako 💬 hovado a Duracell 💬 , a jede a jede a jede...  Stoupání ze Slavkova pod Hostýnem na Bystřici oteplení rozhodně nenaznačuje V Holešově už jsem dal klukům sbohem a 💪 sám 💪 pokračoval do Bystřice, jak jinak než 💨 proti

Po předchozích dnech jako na Sibiři jsem dnes konečně zase 🚴 jezdil  🚴 v České Republice, slunce dnes hřálo a vítr foukal jen mírný, teda oproti předchozím dnům... Vyrazil jsem jako obvykle směr Holešov a Lukov, ale místo mrazivého kašavského údolí jsem zvolil slunečné stráně Hvozdné, Slušovic a Všeminy. Sice to bylo 💨  proti 💨 , ale na začátku je vždy psychiky na rozdávání a tak to ani moc nevadilo, stejně jako 🚵  stojka 🚵 za Všeminou.  Z Liptálu jsem frčel s větrem a sluncem v zádech na Vsetín a ValMez a dle předpokladů byl i po odbočení na Bystřici vítr stále příznivý, svážel se totiž po úbočí Hostýnských vrchů a to mi hrálo do karet. Příznivá už ovšem pro mého zimáka nebyla situace na silnicích, doteď převážně suché cesty se změnily v prosolený mokřad, ovšem na železničním přejezdu pod Kunovicemi i na přilehlém stoupání stále vládla krutá ⛄  zima ⛄ , deset centimetrů zmrzlého nebo částečně rozbředlého sněhu prověřilo mou techniku ihned poté, co se zvedly závory a míjela m