Přeskočit na hlavní obsah

04.03.18 - Březen, do Intenzit lezem... (184,6km / 1498m)

Dnes mě na sraz ke KCK doprovodil Dušan, účastí překvapil Rodriguez a tak nás od KCK odjíždělo sedm. Jeli jsme na jih, v plánu byly i nějaké ty ⇗ kopce ⇗, přece jen do 🏁 závodů 🏁 už zbývá dostříhat jen kousek metru. 
V Topolné se odpojil Rodriguez a tak jsme v šesti pokračovali směr Částkov, první vrchařskou prověrku. Tady překvapivě držel krok se mnou a s Ivem Jiřina, i když v závěru se přece jen zlomil a vystoupil si a já si mohl dojet pro první body. Hned další nástup přišel v následném sjezdu a zahákoval mě jen Jiřina, společně jsme trochu potrápili Iva, který musel ztrátu smazávat až po další stoupání. 
V tom jsme si pro Spartaka připravili 🎬 film 🎬 s názvem Catch me if you can... S Jiřinou jsme se na něm střídali v nástupech jak na levné šlapce z E55, ale Ivo bojoval statečně a nakonec zaplakal opět Jiřina, i když zase až téměř na vrcholu. Opět jsem si dojel pro vítězné body a konečně jsme si mohli na chvíli od kopců odpočinout. 
Z Uherského Brodu jsme dostezkovali přes Nivnici a Dolní Němčí do Slavkova a čekaly nás krátké, ale nepříjemné brdky. Už tady někteří začínali lehce trpět, tempo bylo stále vysoké a boční 💨 vítr 💨 od jihu to znesnadňoval, ale díky slabšímu provozu jsme si mohli dovolit ukázkový terezín až do Blatnice pod Svatým Antoníčkem. Tady Jiřina zavelel doprava a Lukáš bez okolků navedl šestihlavý 🚂 vláček 🚂 do dalšího těžkého ⇑ stoupání ⇑ na Svatého Antonínka. 
Opět se oddělilo zrno od plev, v nejprudší části jsem se pokusil odpárat Jiřinu, který začal jako vždy, když si dává, odfrkávat, ale to se mi nepodařilo a tak převzal iniciativu Ivo. Jako vždy to začalo ještě víc bolet a už jsem si říkal, že si vystoupím, když v tom 💀 zhasl 💀 Jiřina a to mi dodalo dost psychických sil na to, abych uvisel a nahoře si dospurtoval pro další body do dnešní vrchařské soutěže. 
Do Uherského Ostrohu jsme dojeli po stezce a pokračovali po ní dál až do Kunovic a Kostelan nad Moravou a podél Moravy do Uherského Hradiště. Tady jsem s Jiřinou natankoval plnou nádrž na benzince a podél Baťova kanálu jsme museli dojet prchající kvartet v čele s Ivem a v zádech s větrem. 
Po dojetí stačilo pár nástupů a odvlál Boss, problémy začal mít Helvétia, ale nakonec jsme jak takž pohromadě dojeli do Otrokovic a ve čtyřech po odpojení Lukáše, který dnes jel skvěle, pokračovali po stezce do Zlína. Ani tady nechyběly nástupy, ale zdecimované vojsko už odmítalo reagovat na mé povely a tak jsem se pod Jižními Svahy odpojil a pokračoval sám i přes sliby Iva směr Lukov a Holešov. 
Před Lukovem jsem musel nahrát do žaludku RAW meruňkový 💾 soubor 💾 od Nutrendu a než se uploadoval do krve, vybral jsem si slabší chvilku a ve 12% stojce z Vítové na Horní Ves jsem myslel, že budu muset provést tovární 🔫 reset 🔫 hlavy. Postupně jsem se ale zbrchal a kolem Hadovny profrčel do Holešova a domů už to bylo na vyšlápnutí s větrem do levého žebrování... Dnes to byl první trénink s delšíma intenzitama a vyčerpání bylo docela velké, ani 👀 Adélka 👀 mě skoro nepoznala...

Komentáře

Nejčtenější příspěvky

07.04.18 - Prachem Svatební cesty (80,88km / 1 392m)

Ráno vyrážím na kole v 08:45 do Kostelan na první ročník závodu "Prachem Svatební cesty", který pořádá brácha a slibuje těžkou trať se čtyřmi 4 km dlouhými úseky nahoru a dolů po šotolině a drobném kamení s občasnými bonusy v podobě výmolů s kalužemi, několika prudkými zatáčkami, ve kterých to pěkně klouzalo a místy nechyběl ani hrubý makadam, i když se pořadatelé fakt vytáhli a cestu uklidili, jak to jen šlo. Počasí je snad na objednávku, svítí slunce, fouká od jihu, zatím je sice jen 8 stupňů, ale start je až v 11 a ještě se oteplí. Po příjezdu k místnímu ranči jakožto centra závodu se rychle prezentuji, nasazuji čip, startovní číslo a s Ivem si jedeme projet okruh Svatební cesty, který začíná hned za Kostelany směr Bunč. Za cedulí konec obce točíme doprava a galusky se poprvé zakusují do nezpevněného terénu, prakticky okamžitě ujíždím Ivovi, který nemá tolik odvahy a technika jízdy u něj také pokulhává, ale já potřebuji vyzkoušet závodní podmínky. Cesta je fakt pěkně upra

16.09.18 - Parádní švih s Bikecentrem Olomouc (128km / 1 356m)

Včera jsem po trojčasovce na Kasárna dostal od Davida Babiánka pozvání na švih s Bikecentrem Olomouc, tak jsem si řekl, že provětrám dresy v cizí grupě. Moc jsem toho sice nenaspal, ale ráno se už zase oblékám do dresů, napouštím bidony a po půl deváté vyrážím na sraz do Přerova. Jedu přesně na devátou, předpokládám, že bez potíží překonám rozkopaný most před Moštěnicí, ale šeredně se pletu. Borci jsou asi v časové tísni a pracují i v neděli, takže se jim tam nechci plést a musím po poli a překonat hlubokou příkopu. Cítím, jak se mi tretry zalepují blátem a když vylezu na asfalt, nezbývá než sednout a alespoň trochu tretry od mazlavého hnusu očistit. I tak mám pak problém nacvaknout tretry do pedálů, ale co nejde silou, jde ještě větší silou a tak můžu konečně pokračovat. Do Přerova si tak dávám pořádnou časovku, na sraz přijíždím těsně po deváté a jsem na provozní teplotě. Celkem čumím, jaká grupa se sešla a je to pořádně našlapaná grupa. Samozřejmě nechybí David Babiánek a Tom Sa

08.08.2018 - Tisková konference týmu Wilier Triestina - Selle Italia + trénink s týmem po konferenci. (144km / 406m)

Tak na tohle jsem se hodně těšil. Když mi před pár týdny napsala Andrea Kmentová, zda-li bych se nechtěl zúčastnit tiskové konference týmu Wilier Triestina - Selle Italia před závodem Czech Cycling Tour v sídle firmy Force, samozřejmě jsem ani na okamžik nezaváhal a svou účast potvrdil, i když pak u mne nastaly určité pochybnosti. Jako první jsem se samozřejmě ptal, v jakém jazyce bude konference vedená, italsky umím sotva pozdravit a angličtinu taky nemám zrovna perfektní. Ale Andrea mne uklidnila, konference sice bude v anglickém jazyce, ale pravděpodobně ona bude překládat do češtiny. Takže jsem si v kalendáři zaškrtl lehce mýtické datum 08.08.18. a těšil se, co že se od "velkých kluků" dozvíme. Den před tiskovou konferencí jsem na tréninku s Davidem Babiánkem slíbil, že se zkusím zeptat i na jeho účast a tak jsem i učinil, Andrea souhlasila a David tedy mohl jet se mnou. Před jednou jej tedy vyzvedávám u něj doma a společně frčíme na pomezí Zlína a Otrokovic, kde stojí

14.04.19 - Prachem Svatební cesty road cycling race (80km / 1 433m)

Jezdit závody mezi nočními směnami není úplně nejlepší nápad, ale jelikož je v Kostelanech na druhém ročníku závodu Prachem Svatební cesty start až ve 13:00, je škoda plýtvat drahocennou dovolenou. Takže do devíti pospávám, pak obvyklé procedury a kolem jedenácté vyrážím na kole směr Chřiby. Jako už v posledních dnech, i dnes fouká silný severovýchodní vítr, ale teď většinou do zad, takže zatím spíš pomáhá. Z Kroměříže jedu přes Těšnovice a Vrbku, nechci jet přes Zlámanku proti směru závodu, v 10:00 totiž startovaly starší kategorie, ženy a mládežníci a měli to teda zatraceně těžké, pršelo totiž nejen celou noc, ale i zhruba 40 minut od jejich startu. Takže když se ve Vrbce napojuji na trať a vidím pár nešťastníků, jak jedou obalení blátem do cíle, jsem lehce zděšen, co na nás Svatební cesta nachystala... Postupně dojíždím i Kubu Vukeliče, který toho má až nad hlavu a jelikož jel na biku s hrubšími plášti, je zaházený blátem, až jej sotva poznám. Tak ho alespoň doprovodím do cíle

17.07.18. - S Davidem, Tomem a s Míšou, která dnes zametla zatáčku pod Bunčem... (113km / 1 140m)

Po mistrovských závodech mám v plánu spíše odpočinkový švih, navíc když jsem domluvený s triatlonistou Tomem Procházkou, který vezme do vláčku i parťačku Míšu. Co si budeme nalhávat, sám jsem zvědavý a těším se, holek na kolech jezdí žalostně málo a i když je Míša ještě mladá, svými výkony na triatlonech dává najevo, že je s ní do budoucna nutné počítat. Trochu nečekaně se mi ozve i David Babiánek a s ním zase velmi rád proberu uplynulé mistrovské závody, má zdravé pohledy na věc a moc rád s ním trénuji. Takže se snažíme vše sladit a nakonec se domlouváme, že budeme kroužit mezi Kroměříží a Zdounkami. To sice zrovna roviny nejsou, ale snad to Míša zvládne. Vyrážím tedy směr Troubky, pořádně fouká proti a tak se dost snažím, aby David nečekal. Před lesem u Troubek mne překvapuje nový asfalt, že by konečně opravili jednu z nejhorších cest v okolí?? Nakonec je ale bohužel opraven jen asi 200 metrů dlouhý úsek, no vlastně bohudík, na tomhle úseku se dalo nastoupat pár výškových metrů,