Ráno příchod z noční směny, na snídani těstoviny a čaj, sundat po 5. měsících jedničku z věšáku, nafoukat, namazat a jede se.
Opět sraz s Laďou Kučerou, u Říkovic už nám jede naproti Štěrbina a kousek za ním Dušan. Tentokrát wattgroup jede celkem v poklidu, brzy se k nám přidává ještě Tom Strnka a společně dojedeme až na Baťov. Wattgroup pokračuje po stezce hltat watty, s Dušanem přijíždíme na sraz a účast vypadá i přes včerejší nálož slušně. Problém je domluvit trasu, ale nakonec podpoříme Lukáše Trynera a jedeme směr Kroměříž a na Kyjov.
Od začátku je tempo na vysoké úrovni, hodně fouká od jihu a tak je to zatím spíše do zad, občas se v balíku vyskytne opět štěrbina, ale vždy ji někdo zalepí a do Kroměříže přijíždíme kupodivu pohromadě. Stáčíme se na jih a to znamená silný protivítr nebo bočák jaksepatří na jarní den, fouká tak silně, že už teď slyšíme cvrlikat kosy až z Kyjova.
Na špici ovšem cvrlikají dva Slavíci a i díky pravidelnému střídání začínají někteří jedinci vypadávat z klece, ale vždy se počká, až se otrhanci vrátí zpět do balíku. Postupně si to klestíme přes Zdounky a Střílky, zdejší brdky silně narušují celistvost hejna, Dušan se odpojil v Roštíně a tak se mnou nemá kdo cvrlikat, tak se alespoň ujmu role vrchního ptáka a často dotahuji odpadlé opéřence zpět do hejna.
Kyjovem proletíme bez původně plánovaného zastavení u krmítka, stáčíme se doleva na východ a do hejna začíná foukat z druhé strany, i přes veškeré pokusy o záchranu ztrácíme nejslabší ptáčky a tak můžeme opět rozvinout křídla a nabrat výšku a rychlost. Přes Osvětimany a Buchlovice si neustále nastupujeme, každý chce předvést své brka v plné kráse a o kyselé zobáky rozhodně není nouze, naštěstí dojíždíme do Starého Města a konečně zastavujeme k nakrmení prázdných žaludků. V Albertu vyvoláme lehké pozdvižení, co to je za ptáky, ale hlad je hlad a krmení probíhá v poklidu na sluníčku před obchodem.
Posilnění vyrážíme po hlavní na Zlín, konečně fouká do zad a tak opět letíme, v Kvítkovicích hejno značně prořídne a ve čtyřech pokračujeme do Malenovic a najíždíme na stezku. Tady se s námi loučí Boss a já můžu konečně začít trestat Jiřinu a Iva.
Postupně jedeme až do Slušovic a čeká nás kopec na Hrobice, ti dva ptáci si tam vzadu pochvalují péra, tak jim v kopci pěkně frnknu a už na nic nečekám, využívám silného větru a letím přes Lukov a Fryšták k domovu, pořád se mi jede skvěle a tak musím u Přestavlk hledat přistávací dráhu, abych nepřelítl...
Dnes nezbývá než pochválit všechny účastníky obletu Chřibů, ještě lepší švih než včera a já jsem odpověděl na otázku, jestli pojedeme někam do tepla... Za pět dní mám přes 800km, kam bych jezdil...
Od začátku je tempo na vysoké úrovni, hodně fouká od jihu a tak je to zatím spíše do zad, občas se v balíku vyskytne opět štěrbina, ale vždy ji někdo zalepí a do Kroměříže přijíždíme kupodivu pohromadě. Stáčíme se na jih a to znamená silný protivítr nebo bočák jaksepatří na jarní den, fouká tak silně, že už teď slyšíme cvrlikat kosy až z Kyjova.
Na špici ovšem cvrlikají dva Slavíci a i díky pravidelnému střídání začínají někteří jedinci vypadávat z klece, ale vždy se počká, až se otrhanci vrátí zpět do balíku. Postupně si to klestíme přes Zdounky a Střílky, zdejší brdky silně narušují celistvost hejna, Dušan se odpojil v Roštíně a tak se mnou nemá kdo cvrlikat, tak se alespoň ujmu role vrchního ptáka a často dotahuji odpadlé opéřence zpět do hejna.
Kyjovem proletíme bez původně plánovaného zastavení u krmítka, stáčíme se doleva na východ a do hejna začíná foukat z druhé strany, i přes veškeré pokusy o záchranu ztrácíme nejslabší ptáčky a tak můžeme opět rozvinout křídla a nabrat výšku a rychlost. Přes Osvětimany a Buchlovice si neustále nastupujeme, každý chce předvést své brka v plné kráse a o kyselé zobáky rozhodně není nouze, naštěstí dojíždíme do Starého Města a konečně zastavujeme k nakrmení prázdných žaludků. V Albertu vyvoláme lehké pozdvižení, co to je za ptáky, ale hlad je hlad a krmení probíhá v poklidu na sluníčku před obchodem.
Posilnění vyrážíme po hlavní na Zlín, konečně fouká do zad a tak opět letíme, v Kvítkovicích hejno značně prořídne a ve čtyřech pokračujeme do Malenovic a najíždíme na stezku. Tady se s námi loučí Boss a já můžu konečně začít trestat Jiřinu a Iva.
Postupně jedeme až do Slušovic a čeká nás kopec na Hrobice, ti dva ptáci si tam vzadu pochvalují péra, tak jim v kopci pěkně frnknu a už na nic nečekám, využívám silného větru a letím přes Lukov a Fryšták k domovu, pořád se mi jede skvěle a tak musím u Přestavlk hledat přistávací dráhu, abych nepřelítl...
Dnes nezbývá než pochválit všechny účastníky obletu Chřibů, ještě lepší švih než včera a já jsem odpověděl na otázku, jestli pojedeme někam do tepla... Za pět dní mám přes 800km, kam bych jezdil...
Komentáře
Okomentovat