Po předchozích dnech jako na Sibiři jsem dnes konečně zase 🚴jezdil 🚴 v České Republice, slunce dnes hřálo a vítr foukal jen mírný, teda oproti předchozím dnům... Vyrazil jsem jako obvykle směr Holešov a Lukov, ale místo mrazivého kašavského údolí jsem zvolil slunečné stráně Hvozdné, Slušovic a Všeminy. Sice to bylo 💨 proti 💨, ale na začátku je vždy psychiky na rozdávání a tak to ani moc nevadilo, stejně jako 🚵 stojka 🚵 za Všeminou.
Z Liptálu jsem frčel s větrem a sluncem v zádech na Vsetín a ValMez a dle předpokladů byl i po odbočení na Bystřici vítr stále příznivý, svážel se totiž po úbočí Hostýnských vrchů a to mi hrálo do karet. Příznivá už ovšem pro mého zimáka nebyla situace na silnicích, doteď převážně suché cesty se změnily v prosolený mokřad, ovšem na železničním přejezdu pod Kunovicemi i na přilehlém stoupání stále vládla krutá ⛄ zima ⛄, deset centimetrů zmrzlého nebo částečně rozbředlého sněhu prověřilo mou techniku ihned poté, co se zvedly závory a míjela mě vytvořená kolona 🚗 aut 🚗.
![]() |
Železniční přejezd mezi Loučkou a Kunovicemi |
Dál už to bylo naštěstí opět jen mokré s příchutí tun soli, zimák díky tomu vypadá jako dalmatin... V Bystřici jsem se na benzince občerstvil ledovým čajem (jak příznačný název) vyhřátým z pultu za výlohou a město pod Hostýnem konečně opustil bez zmrzlých prstů na končetinách, ne jako v předchozích dnech po sjezdech z Tesáku nebo Hostýna.
Přerovem jsem projel těsně před tím, než Meoptu opustila horda zaměstnanců střemhlav mířících k domovům nebo hypermarketům a domů už to bylo s bočním větrem za odměnu...
Komentáře
Okomentovat