Tak a je to tady, v pět ráno budíček, v osm u KCK nástup do týmového auta, celou cestu hromada užitečných rozhovorů s Ivem, prezentace, rozjetí a už stojím v první lajně na startu letošního prvního závodu. Řeknu Vám, ta zima tak strašně rychle utekla, nedávno jsme v listopadu zahajovali týmové tréninky a už zase v akci...
Po startu v 10:00 nás ještě v Hlohovci čekal menší kopec na zahřátí, který ale umí startovní pole pěkně natáhnout a rozdělit a tak se stalo i dnes, já si ale hlídal pozici na špici, ať už z důvodu bezpečnosti nebo abych mohl naskakovat do úniků nebo je tvořit.
Dnes poměrně málo foukalo, balík byl velmi početný a tak bylo jasné, že únik malé skupinky nebude mít příliš šancí, přesto jsem to zkoušel zas a znova. V prvním kole tedy balík dojel i přes pár pokusů zpět do Hlohovce pohromadě, opět jsme vyletěli na kopec a přišla další série nástupů, většinou způsobených mou osobou.
Tak to šlo neustále pořád dokola, kola rychle ubíhaly a veškeré mé pokusy o vytvoření úniku byly vždy zlikvidovány balíkem i přesto, že se Jiřina snažil na špici kazit tempo nebo odpojovat soupeře, kteří by mohli jet v úniku se mnou a v tomto on je mistr. Sám ale také pokryl několik nástupů, které přišly ihned po mém nechtěném návratu do balíku a potřeboval jsem chvíli k nadechnutí...
Po vyjetí kopce v šestém, předposledním kole, jsem opět zavelel k útoku a rychle si vytvořil velký náskok, bohužel se ke mně nikdo nepřidal a tak jsem zalehl do časovkářské pozice a zkusil štěstí sám, jezdec na doprovodné motorce mě celou dobu mohutně povzbuzoval, ale asi stejně jako já věděl, že proti ohromné přesile jsou mé šance jen minimální.
Přesto jsem celé šesté kolo jel sám, v kopci po projetí cílovou rovinou jsem ale musel trochu pošetřit síly a zezadu přiletěl Lukáš Petr s Jirkou Hradilem, Jirka na mě včas zakřičel, takže jsem se okamžitě zapojil a společně jsme zkusili celému balíku ujet, ale ani v této silné sestavě se nám to nepovedlo a balík nás po chvíli spolkl jak malinu.
V posledním kole se až na jeden pokus o ujetí nic neudálo a celý balík tak letěl vstříc technickému dojezdu do cíle, k tomu se ale bohužel připletlo mnoho skupin žáků, dívek, žen i starších zkušených borců, které jsme dojížděli o kolo a když jsem viděl, jak v cílové rovince letíme do skupiny asi dvaceti žáků, spurt jsem raději vypustil a dojel si pro osmé místo v kategorii, na bednu bych už stejně neměl po všech těch únicích síly.
Ale Jirka Hradil si počínal zkušeně, celou dobu v balíku šetřil síly do závěru, stejně jako Tom Galuška a oba si vyjeli v těžkém spurtu druhé místo ve své kategorii, gratulace oběma borcům, na nejvyšší bednu chyběl jen malý kousíček.
Mé osmé místo není nic, o čem by se dalo mluvit jako o úspěchu, ale nohy jedou výborně a dnešní dojezd není z těch, který mi sedí a tak jsem vše nechal na trati během závodu, sice to nevyšlo, ale kdo to nezkusí, nevyhraje...
Dnešní trať dlouhou 54,6km jsme ujeli za 1:21:54, což dělá průměrnou rychlost rovných 40km/h...
Odkaz na můj dnešní záznam ze závodu:
Velká Cena Hlohovce
Dnes poměrně málo foukalo, balík byl velmi početný a tak bylo jasné, že únik malé skupinky nebude mít příliš šancí, přesto jsem to zkoušel zas a znova. V prvním kole tedy balík dojel i přes pár pokusů zpět do Hlohovce pohromadě, opět jsme vyletěli na kopec a přišla další série nástupů, většinou způsobených mou osobou.
Tak to šlo neustále pořád dokola, kola rychle ubíhaly a veškeré mé pokusy o vytvoření úniku byly vždy zlikvidovány balíkem i přesto, že se Jiřina snažil na špici kazit tempo nebo odpojovat soupeře, kteří by mohli jet v úniku se mnou a v tomto on je mistr. Sám ale také pokryl několik nástupů, které přišly ihned po mém nechtěném návratu do balíku a potřeboval jsem chvíli k nadechnutí...
Po vyjetí kopce v šestém, předposledním kole, jsem opět zavelel k útoku a rychle si vytvořil velký náskok, bohužel se ke mně nikdo nepřidal a tak jsem zalehl do časovkářské pozice a zkusil štěstí sám, jezdec na doprovodné motorce mě celou dobu mohutně povzbuzoval, ale asi stejně jako já věděl, že proti ohromné přesile jsou mé šance jen minimální.
Přesto jsem celé šesté kolo jel sám, v kopci po projetí cílovou rovinou jsem ale musel trochu pošetřit síly a zezadu přiletěl Lukáš Petr s Jirkou Hradilem, Jirka na mě včas zakřičel, takže jsem se okamžitě zapojil a společně jsme zkusili celému balíku ujet, ale ani v této silné sestavě se nám to nepovedlo a balík nás po chvíli spolkl jak malinu.
V posledním kole se až na jeden pokus o ujetí nic neudálo a celý balík tak letěl vstříc technickému dojezdu do cíle, k tomu se ale bohužel připletlo mnoho skupin žáků, dívek, žen i starších zkušených borců, které jsme dojížděli o kolo a když jsem viděl, jak v cílové rovince letíme do skupiny asi dvaceti žáků, spurt jsem raději vypustil a dojel si pro osmé místo v kategorii, na bednu bych už stejně neměl po všech těch únicích síly.
Ale Jirka Hradil si počínal zkušeně, celou dobu v balíku šetřil síly do závěru, stejně jako Tom Galuška a oba si vyjeli v těžkém spurtu druhé místo ve své kategorii, gratulace oběma borcům, na nejvyšší bednu chyběl jen malý kousíček.
Mé osmé místo není nic, o čem by se dalo mluvit jako o úspěchu, ale nohy jedou výborně a dnešní dojezd není z těch, který mi sedí a tak jsem vše nechal na trati během závodu, sice to nevyšlo, ale kdo to nezkusí, nevyhraje...
Dnešní trať dlouhou 54,6km jsme ujeli za 1:21:54, což dělá průměrnou rychlost rovných 40km/h...
Velká Cena Hlohovce
Hezké gratulace
OdpovědětVymazatNemusí pršet stačí když kape, nemusí se vždy zvítězit stačí se zůčastnit.
OdpovědětVymazat