Přeskočit na hlavní obsah

16.03.18 - Přestalo?? Hadovna - Grapy - Hostýn (60km / 900m)

Tak večer konečně přestalo pršet, lehká večeře a hačí na zimáka. Vyrážím a hned si všímám, že jsem si nevzal pití, navíc počasí je vrtkavé a tak se rozhoduji, že budu kroužit v okolí na mém oblíbeném okruhu Stará Ves, Němčice, Břest, Říkovice a pořád dokola. 
Ovšem to bych nebyl já, abych záhy nedostal nápad zdolat možná naposledy potmě Hostýn, brzo se posune čas a to už je pak horší. A abych to neměl moc jednoduché, v myšlenkách přidávám Hadovnu na rozehřátí a Grapy na zmrtvení. 
Rychle se stmívá, pod Hadovnou už zapínám světlo Force Glow a vrhám se do oblíbeného stoupání, snažím se držet tempo, ale na zimáku to nejde tak snadno a tak se mi zdá, že se chvílemi docela ploužím. Plazím se vzhůru a teplota letí dolů, s tím jsem moc nepočítal, mám jen dvě vrstvy a jarní rukavice, příjemně mě překvapují nové čapáky Force Z68 Pro s windstoperem, i přes drobné mrholení necítím ani vlhko, ani chlad. 
Vrchol Hadovny proletím bez zastavení, myšlenky na fotku rovnou zavrhuji, pouštím světlo na plný výkon a letím dolů, no v rámci možností, chvílemi to komplikuje hustá mlha. Teplota stále klesá, Rusavu proletím co nejrychleji a už abych se zahřál v kopci.
Grapy zdolávám rozvážněji než Hadovnu, i tak ale tepy opět letí nahoru stejně jako převody, dvacettrojka vzadu nic moc, alespoň že mám malou 36... Loukou se koušu zakouslý do řídítek jako dobytek do trávy (až v létě) a vzpomínám na můj loňský pád, stoupání se utahuje a dost fouká, tak jsem rád, že se schovám v lese. Čím jsem výš, tím hustší je mlha a na horské prémii z Mamuta nevidím skoro vůbec nic, o kousek dál už vůbec nic, jedna fotka a snažím se nesjet z asfaltu do lesa.



Nájezd na hlavní na Hostýn poznávám jen po paměti, stejně jako Hostýn, který je zahalený do husté mlhy. Další fotka, naráz na mně mluví nějaká fanynka, že prý jsem dobrý blázen... Zapínám všechno, co zapnout jde (oblečení) a světlo opět na plný výkon a už frčím dolů, snažím se držet středové čáry nebo svodidel, teplota skoro -4 v kombinaci s mlhou není zrovna pohádka, ale už tady bylo letos hůř... 
Za chvíli jsem v Bystřici studený jak dvoudenní mrtvola a tak nasazuji vysoké tempo, abych se zahřál. Tepy mám stejné jako ve stoupání na Hadovnu a letím směr Dřevohostice, poté odbočuji na Beňov a tady už opět cítím naprostý tepelný komfort, od Mostěnice už se jen vyšlapkám a mám splněno...

Komentáře

Nejčtenější příspěvky

07.04.18 - Prachem Svatební cesty (80,88km / 1 392m)

Ráno vyrážím na kole v 08:45 do Kostelan na první ročník závodu "Prachem Svatební cesty", který pořádá brácha a slibuje těžkou trať se čtyřmi 4 km dlouhými úseky nahoru a dolů po šotolině a drobném kamení s občasnými bonusy v podobě výmolů s kalužemi, několika prudkými zatáčkami, ve kterých to pěkně klouzalo a místy nechyběl ani hrubý makadam, i když se pořadatelé fakt vytáhli a cestu uklidili, jak to jen šlo. Počasí je snad na objednávku, svítí slunce, fouká od jihu, zatím je sice jen 8 stupňů, ale start je až v 11 a ještě se oteplí. Po příjezdu k místnímu ranči jakožto centra závodu se rychle prezentuji, nasazuji čip, startovní číslo a s Ivem si jedeme projet okruh Svatební cesty, který začíná hned za Kostelany směr Bunč. Za cedulí konec obce točíme doprava a galusky se poprvé zakusují do nezpevněného terénu, prakticky okamžitě ujíždím Ivovi, který nemá tolik odvahy a technika jízdy u něj také pokulhává, ale já potřebuji vyzkoušet závodní podmínky. Cesta je fakt pěkně upra

16.09.18 - Parádní švih s Bikecentrem Olomouc (128km / 1 356m)

Včera jsem po trojčasovce na Kasárna dostal od Davida Babiánka pozvání na švih s Bikecentrem Olomouc, tak jsem si řekl, že provětrám dresy v cizí grupě. Moc jsem toho sice nenaspal, ale ráno se už zase oblékám do dresů, napouštím bidony a po půl deváté vyrážím na sraz do Přerova. Jedu přesně na devátou, předpokládám, že bez potíží překonám rozkopaný most před Moštěnicí, ale šeredně se pletu. Borci jsou asi v časové tísni a pracují i v neděli, takže se jim tam nechci plést a musím po poli a překonat hlubokou příkopu. Cítím, jak se mi tretry zalepují blátem a když vylezu na asfalt, nezbývá než sednout a alespoň trochu tretry od mazlavého hnusu očistit. I tak mám pak problém nacvaknout tretry do pedálů, ale co nejde silou, jde ještě větší silou a tak můžu konečně pokračovat. Do Přerova si tak dávám pořádnou časovku, na sraz přijíždím těsně po deváté a jsem na provozní teplotě. Celkem čumím, jaká grupa se sešla a je to pořádně našlapaná grupa. Samozřejmě nechybí David Babiánek a Tom Sa

08.08.2018 - Tisková konference týmu Wilier Triestina - Selle Italia + trénink s týmem po konferenci. (144km / 406m)

Tak na tohle jsem se hodně těšil. Když mi před pár týdny napsala Andrea Kmentová, zda-li bych se nechtěl zúčastnit tiskové konference týmu Wilier Triestina - Selle Italia před závodem Czech Cycling Tour v sídle firmy Force, samozřejmě jsem ani na okamžik nezaváhal a svou účast potvrdil, i když pak u mne nastaly určité pochybnosti. Jako první jsem se samozřejmě ptal, v jakém jazyce bude konference vedená, italsky umím sotva pozdravit a angličtinu taky nemám zrovna perfektní. Ale Andrea mne uklidnila, konference sice bude v anglickém jazyce, ale pravděpodobně ona bude překládat do češtiny. Takže jsem si v kalendáři zaškrtl lehce mýtické datum 08.08.18. a těšil se, co že se od "velkých kluků" dozvíme. Den před tiskovou konferencí jsem na tréninku s Davidem Babiánkem slíbil, že se zkusím zeptat i na jeho účast a tak jsem i učinil, Andrea souhlasila a David tedy mohl jet se mnou. Před jednou jej tedy vyzvedávám u něj doma a společně frčíme na pomezí Zlína a Otrokovic, kde stojí

14.04.19 - Prachem Svatební cesty road cycling race (80km / 1 433m)

Jezdit závody mezi nočními směnami není úplně nejlepší nápad, ale jelikož je v Kostelanech na druhém ročníku závodu Prachem Svatební cesty start až ve 13:00, je škoda plýtvat drahocennou dovolenou. Takže do devíti pospávám, pak obvyklé procedury a kolem jedenácté vyrážím na kole směr Chřiby. Jako už v posledních dnech, i dnes fouká silný severovýchodní vítr, ale teď většinou do zad, takže zatím spíš pomáhá. Z Kroměříže jedu přes Těšnovice a Vrbku, nechci jet přes Zlámanku proti směru závodu, v 10:00 totiž startovaly starší kategorie, ženy a mládežníci a měli to teda zatraceně těžké, pršelo totiž nejen celou noc, ale i zhruba 40 minut od jejich startu. Takže když se ve Vrbce napojuji na trať a vidím pár nešťastníků, jak jedou obalení blátem do cíle, jsem lehce zděšen, co na nás Svatební cesta nachystala... Postupně dojíždím i Kubu Vukeliče, který toho má až nad hlavu a jelikož jel na biku s hrubšími plášti, je zaházený blátem, až jej sotva poznám. Tak ho alespoň doprovodím do cíle

17.07.18. - S Davidem, Tomem a s Míšou, která dnes zametla zatáčku pod Bunčem... (113km / 1 140m)

Po mistrovských závodech mám v plánu spíše odpočinkový švih, navíc když jsem domluvený s triatlonistou Tomem Procházkou, který vezme do vláčku i parťačku Míšu. Co si budeme nalhávat, sám jsem zvědavý a těším se, holek na kolech jezdí žalostně málo a i když je Míša ještě mladá, svými výkony na triatlonech dává najevo, že je s ní do budoucna nutné počítat. Trochu nečekaně se mi ozve i David Babiánek a s ním zase velmi rád proberu uplynulé mistrovské závody, má zdravé pohledy na věc a moc rád s ním trénuji. Takže se snažíme vše sladit a nakonec se domlouváme, že budeme kroužit mezi Kroměříží a Zdounkami. To sice zrovna roviny nejsou, ale snad to Míša zvládne. Vyrážím tedy směr Troubky, pořádně fouká proti a tak se dost snažím, aby David nečekal. Před lesem u Troubek mne překvapuje nový asfalt, že by konečně opravili jednu z nejhorších cest v okolí?? Nakonec je ale bohužel opraven jen asi 200 metrů dlouhý úsek, no vlastně bohudík, na tomhle úseku se dalo nastoupat pár výškových metrů,