BlogBikeRide

Dnešní švih s Davidem a Jiříkem byl ve znamení zkratek a stojek, které provětraly i naše nejlehčí převody. Zklamalo nás počasí, i přes slibnou předpověď foukal silný ledový vítr, který navíc poměrně často měnil směr a tak jsem domů místo s větrem v zádech jel jak slimák s větrem v ksichtě.  Ve Vlkoši mě navíc ztrestal kamión, který jsem zahákoval, ale pak mi nekompromisně nastoupil a ujel...  Doma mě alespoň čekalo překvapení, zásilka z Bagbike.cz dorazila bleskově a potěšila celou rodinu, díky Jardo!!

I když jsem slíbil, že po víkendu nesednu dva dny na kolo a budu se věnovat rodině, dostal jsem dnes doma opušťák a mohl na chvíli vyrazit s Dušanem. U Otrokovic se k nám ještě přidal Michal a společně jsme jeli podél dálnice zpět směr Přestavlky, kde jsem Dušanovi doma opravil pomalý defekt.  Dnes to bylo spíše očumovat okolí zalité sluncem, vzduch byl ostrý jako břitva, stejně jako severní vítr...

Tak dnes po včerejší vypalovačce to bylo na rozjetí do Otrokovic pěkně proti větru, chvílemi jsem se plazil jako had v terárku na jednom místě, ale čekal jsem, že to bude horší. Z Otrokovic jsme vyjížděli jen v šesti, foukalo fakt hodně a únava byla znát na všech, jediný odpočinutý Milan Sedlář nevypadal jako měsíc starý Hřib smrkový...  Postupně jsme se dopracovali k Vlčnovu, kde jsme zastavili na naše oblíbené a v okolí proslavené vlčnovské vdolečky (fakt dobrota) a čekal nás zvlněný terén v okolí Hluku. Samozřejmě i přes únavu nechyběly drobné pokusy o úniky v krátkých, ale výživných stoupáních (i tak ale jako hadi v terárku) a na silném bočním větru se skupinka několikrát rozpadla na prvočinitele, přesto jsme do Veselí nad Moravou nakonec dorazili jako skupina a hlavně zase jako kamarádi :).  Z Moravského Písku už to bylo trochu veselejší, foukalo z boku do zad a od Starého Města už jsme jeli po větru a bylo líp, ale únava všech se stupňovala čím dál víc. U Otrokovic jsem za jízd

Dnes jsem doma slíbil, že přijedu brzo a v osm ráno jsem jako vždy vyrazil na sraz ke KCK. Z Otrokovic jsme opět jeli na kruhový trénink do Kroměříže, tam se k nám přidala další grupa přileb, trasu Pavel Mrázek určil směr kruháč v Olomouci a jelo se...    Ze začátku to bylo spíše propagační tempo, byl nás slušný balík a samozřejmě se probíraly především volby. Zhruba na stém kilometru jsem poprvé zaslechl něco o soutěži, kterou vypsala firma BagBike a postupně se balíkem nesla informace, že soutěž spočívá v najetí co největšího počtu km za víkend na území ČR.  Na to jsem ale nebyl připravený, dvě Snickersky v kapse není žádná výhra, ale když jsme přijížděli zpět ke Kroměříži, zvedla se v balíku vlna solidarity a ze všech stran naráz trčely ruky s tyčinkama, někdy celýma, někdy jen půlky :).   Dál už balík značně prořídl, zaspurtovali jsme si na pár cedulí, na Kapličku a do Otrokovic už jsme přijížděli ve čtyřech, dokonce i elektrokolo někde zaplakalo, asi došla šťáva...  Ze Zlína

Dnes pohodový švih s Davidem v okolí Kopečku, prověřili jsme časy profíků a zjistili jsme, že před sebou máme ještě kus práce :)

Dnes teda švih fakt na draka, nejen že počasí stálo za prd, neustálé sněžení střídaly ledové krupky, vítr foukal skoro pořád do ksichtu, ale i trasa nic moc, do Vyškova celkem dobré, ale z Vyškova skoro až k Prostějovu podél dálnice vyjeté koleje v ledové krustě kryté posypem, alespoň že je tam slabší provoz.  U Kralic mě vytroubil pán tvorstva, že nejedu po stezce a sám pak v obci osmdesátkou předjížděl auta. U Troubek se zase nechtělo na brzdy profesionálnímu řidiči kamionu a i díky autu v protisměru mě prostě musel minout o fous, hlavně že hned v Troubkách si zastavil do obchůdku, asi pro lahváča...  Domů už jsem dojížděl celkem hladový, i zimní tretry Force Ice dnes propustily trochu vlhkosti přes horní zip, ale čtyři hodiny na ně neustále chcalo od přední zástěrky a navíc udržely teplo, takže jsem to zjistil až při vyslékání fuseklí...

Když jsem se dnes po noční vzbudil a viděl to venkovní nadělení, neodolal jsem a vyrazil jsem vstříc zasněženému terénu. Cíl byl jasný, probít se místními hvozdy do Bystřice a vyšlápnout na Hostýn. Vše probíhalo naprosto perfektně a tak se někde mezi sedlem a přilbou začínala formovat změna trati a z Hostýna jsem pokračoval dál směr Skalný, Tři kameny, Troják, kanálky a Hadovna.    Do té doby to byla fakt pohádka, ovšem na Hrubou Malíkovou jsem musel kolo vytlačit a i dál to byla fakt fuška, sněhu bylo přes 20 cm a v tom už se jede dost těžko. Postupně jsem si prošlapal cestu až na Lysinu, kde jsem si nějakým omylem vypnul záznam do Garminu (fakt netuším jak) a všiml si toho až po 20 minutách při upozornění na automatické vypnutí někde u Holešova.  Takže chybí cca 10 km, ale co už... I z Holešova jsem pokračoval domů terénem, celkem jsem dnes projel části tratí Rohálovské, Hostýnské a Rusavské padesátky a taky Drásala...  Domů jsem sice přijel potmě a docela s bolavýma rukama, p

Dnes jsme byli opět pozvání do Kroměříže, Pavel Mrázek pokračuje v organizaci kruhových tréninků, tentokrát přišel na řadu ten v Lipníku nad Bečvou.  Sice jsem vyjížděl ve sněhové vánici a vypadalo to, že o moc líp nebude, nakonec ale vítr mraky rozfoukal a chvílemi se i slunce ukázalo.  Za šumění širokých gum Toma Strnky jsme přiletěli do Kroměříže, tady nabrali další příznivce natáhlých ksichtů a začala tvrdá šichta. Nešlo ani tak o tempo, které bylo jako vždy poměrně vysoké, ale hlavně o mocné střiky, kterými nás častovali kluci z WaP Chropyně, jak jsem je přejmenoval, protože to bylo neustále jak proti wapce...  Co je vám platné, že se taháte s blatníky, když z Kroměříže jezdí fajnovky na letňácích dole bez... Jinak se v balíku nic zvláštního nedělo, postrádali jsme totiž obvyklé hecaře a poté hejtaře Iva s Jiřinou, kteří se sesypali, když ráno viděli jezdit sypače. Občasným vzrůšem tak byly jen chvíle, kdy nám z balíku vyběhla srnka jménem Strnka a pak ještě když se k nám

Dnes byl v plánu opět společný švih s klukama z Cyklosportu V+P Chropyně, do Kroměříže jsme náš balík doručili ještě celý a přesně na čas. V Kroměříži balík prošel depem Velo Café, zvětšil se a vydal se na další pouť do místa určení.  V silném bočním větru až do Prostějova sice prošel zatěžkávací zkouškou a občas se balení lehce natrhlo, ale vždy se jej podařilo opět zalepit. Z Prostějova už to bylo přímo proti silnému severovýchodnímu větru a tady už začaly větší potíže, balík se začal rozvazovat, občas se i rozbalil, ale ještě do Troubek přijel kupodivu celý a už to vypadalo, že bude doručen sice pošramocen, ale v pořádku.  Ovšem po odbočení na Zářičí se balík prudce roztrhl a to byl definitivní konec, jeho kousky byly rozesety na několika kilometrech, část obsahu pokračovala dál neznámo kam, část obsahu se vracela pro útržky, které by jinak byly odvezeny k recyklaci a očekávám stížnosti a reklamace na naše poštovní služby. Ovšem je nutné podotknout, že neselhala jen p