Včera jsem celý večer strávil laděním řazení na jedničce a konečně jsem odhalil příčinu špatného chodu jak nahoru, tak i dolů. Vnitřní hadička vedení lanka byla o cca 5mm delší a když jsem tam namontoval hliníkové vložky pro ukončení bowdenů, lanko se skříplo a drhlo. Naštěstí šla hadička povytáhnout, zkrátil jsem ji a už to chodí jak hodinky.
Takže alespoň něco pozitivního, dopoledne jsem si v KCK vyzvedl nové galusky, Jarda Obruča mi docentroval zadní kolo, krátký pokec s Tomem Strnkou, který si k Jardovi přišel vyzvednout bika (dělá ten kluk kromě ježdění na kole vůbec něco??), doma jsem nalepil novou galusku a mohl jsem vyrazit na pozdní švih.
Aladin hlásil zataženo bez deště, ale na radaru bylo vidět, že asi trošku sprchne, uhnout před blížícími se mraky nebylo kam, tak jsem vyrazil směr Bystřice. Chtěl jsem si dát delší interval ve stoupání na Hostýn, ale nohám se dnes po včerejší dřině zrovna moc nechtělo, chvíli jsem se je snažil přemluvit, ale nakonec jsem to vzdal.
V klidu jsem si tedy vyšlápl na Hostýn, nahoře cvakl fotku a v ten moment začalo lehce poprchat. Než jsem navlékl vestu, spustil se poměrně hustý zahradnický déšť, zrovna v ten nejlepší moment. Sjížděl jsem tedy za poměrně hustého deště, až jsem málem minul odbočku na Grapy. Chvíli jsem byl celkem schovaný pod stromy, ale na Grapech už se není kde schovat a tak jsem opatrně projel zatáčku, kde jsem se loni pěkně vysekal a těšil se na Rusavu.
Tady už tolik nepršelo, ale bylo to spíš tím, že jsem nejel tak rychle, tak jsem se rozhodl udržet původní plán a v centru Rusavy odbočil doleva směr Hadovna. Ani tady se nohám příliš nechce, vyjímečně tedy shazuji na malou a opět v klidu stoupám k vrcholu, další fotka a déšť zase zesiluje.
Ve sjezdu je to fakt nepříjemné, teplota jen osm stupňů a prší tak silně, že po cestě stéká spousta vody a v půlce sjezdu už mám plné tretry ledové vody, která se od předního kola tříští o spodní rámovou trubku, jarní návleky z lycry nemají šanci mocným střikům odolat.
Na konci sjezdu už mocným střikům, pro změnu od zadního kola, neodolávají ani kraťasy a ledový pocit přichází i tam, kde to fakt člověk nemusí. Říkám si, musím rychle domů, sotva jsem se vylízal z jednoho nachlazení, už abych spadl do dalšího.
Ale postupně přestává pršet, taky se trošku otepluje a tak nakonec projíždím Holešovskou zónou a přes Količín a Pravčice dojedu s bočním větrem do Hulína. Odtud už víceméně po větru kolem dálnice domů, ještě přemýšlím, že bych zařadil pár stoupání z Kostelce do Karlovic, ale články řetězu si už začínají vykládat pohádku o mazivu a než aby si ji začaly i pískat, raději mířím domů. Teplá vana přijde vhod, poté očista pěkně špinavého kola za asistence Filípka. Teď jen doufám, že se galuska stihla pořádně přilepit, než se tam dostala voda...
Takže alespoň něco pozitivního, dopoledne jsem si v KCK vyzvedl nové galusky, Jarda Obruča mi docentroval zadní kolo, krátký pokec s Tomem Strnkou, který si k Jardovi přišel vyzvednout bika (dělá ten kluk kromě ježdění na kole vůbec něco??), doma jsem nalepil novou galusku a mohl jsem vyrazit na pozdní švih.
Tady už tolik nepršelo, ale bylo to spíš tím, že jsem nejel tak rychle, tak jsem se rozhodl udržet původní plán a v centru Rusavy odbočil doleva směr Hadovna. Ani tady se nohám příliš nechce, vyjímečně tedy shazuji na malou a opět v klidu stoupám k vrcholu, další fotka a déšť zase zesiluje.
Ve sjezdu je to fakt nepříjemné, teplota jen osm stupňů a prší tak silně, že po cestě stéká spousta vody a v půlce sjezdu už mám plné tretry ledové vody, která se od předního kola tříští o spodní rámovou trubku, jarní návleky z lycry nemají šanci mocným střikům odolat.
Na konci sjezdu už mocným střikům, pro změnu od zadního kola, neodolávají ani kraťasy a ledový pocit přichází i tam, kde to fakt člověk nemusí. Říkám si, musím rychle domů, sotva jsem se vylízal z jednoho nachlazení, už abych spadl do dalšího.
Komentáře
Okomentovat