Ráno jako vždy vyjíždím před osmou, 13 stupňů není zrovna příjemná teplota, ale návleky na ruce musí stačit. Po hlavní jedu přes Hulín, v Tlumačově ale točím doprava a jedu ke Kvasicím na stezku, času mám dost. Po stezce dojíždím k Bělovskému jezu, těsně na začátku posledních 20. nezpevněných metrů dojíždím nějakého výletníka na kole v civilu, objíždím ho zleva, ale on těsně přede mnou prudce mění směr a vytlačuje mě do trávy. I tak ho ale bezpečně minu, jenže on se strašně lekl, tak jsem se omluvil a pokračoval. Jenže borec měl plnou hubu keců, že jsem ho vytlačil do kamení a že jezdím bez rozmyslu a že bych měl uznat chybu, přitom šlo jen o to, že byl nasraný z leknutí. Chvilku jsem se mu snažil vysvětlit, že utrpělo akorát jeho ego, ale pak jsem to vzdal a pokračoval dál...
U KCK se nás sjelo docela dost, sundávám návleky i rukavice, už se dost oteplilo, chvilku jsme nemohli dohodnout trasu, nakonec vyrážíme směr Slušovice, Trnava, Podkopná Lhota a přes kanálky na Hadovnu. Chvíli jedeme po hlavní, ale Jiřina pořád remcá a tak odbočujeme doprava na Mostní ulici. Tady přichází první dělení pelotonu, s Martinem Klárem jedeme špici a ostatním to moc nechutná. Sjíždíme se až u Velkého kina a další dělení přichází hned u přehrady, dohromady se dáváme až na křižovatce u Příluku, přitom se nijak zvlášť nejede.
Do Slušovic se konečně jede pohromadě, ale hned za nimi v malém brdku u dostihové dráhy opět jedu s Martinem sám, po odbočení na Trnavu nás dojíždí Jiřina a velí k útoku, Ivo se snaží dovézt odpadlíky zpět a tak mu to značně ztěžujeme.
Průjezd Trnavou a stoupání z Podkopné Lhoty dělí skupinu na jednotlivce, perfektně jede Michal Hradil, který jediný se mnou drží tempo až nahoru. Dlouho čekáme na ostatní, pak sjíždíme rozbitým sjezdem do Kašavy a odbočujeme na Držkovou. Opět trochu zrychlím a dojíždí mě jen Martin, ostatní nějak rezignují.
Ve stoupání z Držkové na kanálky si dávám interval, fouká ale proti a v háku si vezu Martina, Iva a Jiřinu. Martin si po chvíli vystupuje z rozjetého vlaku, ale dle předpokladů se drží Ivo a dokonce i Jiřina. V posledních stovkách metrů z háku nastupuje hádejte kdo a musím uznat, urval mně, nechtěl jsem jít před závodem přes hranu. Takže si Jiřina připisuje KOM, však já mu to tam někdy prověřím... :)
Na kanálkách už máme tak velký náskok, že s Martinem jedeme nakonec sami, vyjíždíme Hadovnu a v časovce dvojic míříme přes zónu do Hulína. Tady se s Martinem loučím a kolem dálnice se vyjíždím až domů, před závodem jsem si naložil až až...
U KCK se nás sjelo docela dost, sundávám návleky i rukavice, už se dost oteplilo, chvilku jsme nemohli dohodnout trasu, nakonec vyrážíme směr Slušovice, Trnava, Podkopná Lhota a přes kanálky na Hadovnu. Chvíli jedeme po hlavní, ale Jiřina pořád remcá a tak odbočujeme doprava na Mostní ulici. Tady přichází první dělení pelotonu, s Martinem Klárem jedeme špici a ostatním to moc nechutná. Sjíždíme se až u Velkého kina a další dělení přichází hned u přehrady, dohromady se dáváme až na křižovatce u Příluku, přitom se nijak zvlášť nejede.
Do Slušovic se konečně jede pohromadě, ale hned za nimi v malém brdku u dostihové dráhy opět jedu s Martinem sám, po odbočení na Trnavu nás dojíždí Jiřina a velí k útoku, Ivo se snaží dovézt odpadlíky zpět a tak mu to značně ztěžujeme.
Průjezd Trnavou a stoupání z Podkopné Lhoty dělí skupinu na jednotlivce, perfektně jede Michal Hradil, který jediný se mnou drží tempo až nahoru. Dlouho čekáme na ostatní, pak sjíždíme rozbitým sjezdem do Kašavy a odbočujeme na Držkovou. Opět trochu zrychlím a dojíždí mě jen Martin, ostatní nějak rezignují.
Ve stoupání z Držkové na kanálky si dávám interval, fouká ale proti a v háku si vezu Martina, Iva a Jiřinu. Martin si po chvíli vystupuje z rozjetého vlaku, ale dle předpokladů se drží Ivo a dokonce i Jiřina. V posledních stovkách metrů z háku nastupuje hádejte kdo a musím uznat, urval mně, nechtěl jsem jít před závodem přes hranu. Takže si Jiřina připisuje KOM, však já mu to tam někdy prověřím... :)
Na kanálkách už máme tak velký náskok, že s Martinem jedeme nakonec sami, vyjíždíme Hadovnu a v časovce dvojic míříme přes zónu do Hulína. Tady se s Martinem loučím a kolem dálnice se vyjíždím až domů, před závodem jsem si naložil až až...
Já měl dnes intervaly s kolečkama betonu.. 😉
OdpovědětVymazat