Ráno mne v 06:30 probouzí budík po dlouhém štědrém večeru a vůbec se mi nechce zpod peřiny, navíc když z okna vidím pocukrovanou střechu. Zalehám zpět do tepla a přemýšlím, jestli dnešní trénink neodložit, až na chvíli usínám. Po patnácti minutách mne naštěstí probudí přísná disciplína a tak lezu z postele, dnes je totiž den, na který jsem dlouho čekal.
Snídaně, uvařit dva litry čaje (litr a půl do bidonů a půl litru do žaludku) a rychle se nasoukat do dresů, asi jsem měl nějaké tušení a tak beru neoprénové kalhoty a zimní bundu Force Drift Winter. Jsem totiž pořád lehce nachlazený a nerad bych víc prochladl, však dnes dáme jen něco kratšího...
V osm strkám kolo ze dveří a rutina v podobě zapnutí Garminu Edge 800 je pryč, na řídítkách se leskne nový Garmin Edge 1030 a po zapnutí si vlastně nejsem úplně jistý, jak odstartovat záznam. Vzadu mám navíc vypůjčený radar Garmin Varia a ten má taky dvě funkce svícení a i když mi to Tom při půjčení vysvětloval, samozřejmě už nevím...
Rychle tedy vše nějak pozapínat a vyrážím, je už pár minut po osmé a nechci se zbytečně hnát, únava je z předchozích pěti dní na kole přece jen znát... Zpočátku samozřejmě nehledím nikam jinam než na nový Edge 1030, i když jsem včera hleděl do návodu snad tři hodiny a snažil se nějak nastavit všechna ta hejblátka a nastavovátka, stejně jsem se dostal jen sotva do pětiny...
Takže rychle vyrážím a s očekáváním vyhlížím první auto v zádech, normálně bych byl rád, že je téměř nulový provoz, ale zrovna dnes chci vyzkoušet radar a nic nejezdí... Za chvíli už ale konečně Edge 1030 pípne, okraje displeje zčervenají a na pravém kraji vidím malou tečku, která mi signalizuje vzdálenost mezi mnou a autem, dokud nedojede až do horního rohu displeje a v ten moment mne mine auto, kraje displeje zezelenají a jede se dál...
Za jízdy ještě páruji čidlo kadence a mířím na sraz ke KCK, provoz je fakt téměř nulový a tak radar moc práce nemá, ale jakmile se přece jen nějaké auto objeví, reaguje okamžitě a hlavně postupně zesilují zadní červené diody, až se rozblikají úplně všechny a ty rozhodně nejde přehlédnout.
Za jízdy neustále hledím na Garmin, procházím všechny funkce a nastavení a tak se mi několikrát stane, že vyjedu i víc do středu vozovky a i tady musím ocenit radar, prostě vím, že nic nejede a nemusím se rychle otáčet nebo stresovat...
Na srazu u KCK je jen Jířa a Daliboss, tak jedeme po hlavní přes Hulín do Kroměříže, kde je v 10 sraz u Velo Cafe. Nakonec je nás docela slušný balík a jede se směr Vyškov. Jsem zvědavý, jak si radar poradí s početným balíkem. Pár jezdců za mnou mu nedělá problémy, ale jakmile je za mnou více dvojic, tak už je jeho funkce snížena, ale v balíku to zas až tak moc nevadí.
Po dlouhé době jsem se potkal s Rudy Janošem a tak si máme hodně co říct, cesta díky tomu rychle ubývá a za chvíli jsme ve Vyškově, ani občasný lehký déšť nevadí. Na kruháči točíme zpět a teď je to po větru, Žakyn s Filipem Chovancem rozjíždějí na špici slušné tempo a se mnou teď jede Adam Formánek, tak to na špici i my vždy trochu rozjedeme, aby se tam vzadu nikdo nenudil. Bohužel postupně začíná čím dál víc pršet, občas je to i déšť se sněhem a cesta už je hodně mokrá, někteří nemají blatníky a tak to stříká z vrchu i zespodu...
Čím víc se blížíme ke Kroměříži, tím se déšť i tempo stupňuje, až přichází na řadu brdky mezi Kojetínem a Kroměříží, tempo už je doslova závodní, na špici neustále někdo nastupuje a z Postoupek už nás jede jen pár, zbytek je ztracen někde v dáli.
Prudce nastupuje Žakyn a jeho SystemSix, s mohutným duněním vysokých karbonových kol se nám rychle vzdaluje a všichni čekají, že se pustím za ním, ale už toho mám sám dost a navíc to nachlazení, takže zůstávám sedět a postupně mi všichni odjíždějí, až na mne Jiřina křičí, že musím.
Ale já prostě nemusím a nechci, i když to nutkání samozřejmě mám a nejraději bych se zvednul a dojel si je, ale kupodivu jsem se ovládl a do bitvy o ceduli Kroměříž nakonec vůbec nezasáhl.
Postupně čekám na drobky za námi, které jsou rozesety na několika kilometrech a začínám cítit, jak chládnu a jak oblečení přestává odolávat vlhku a vodě. Rychle tedy měním plány, loučím se s Jířou a Dalibossem, dojíždím Rudyho a společně jedeme směr Holešov. Hned za Kroměříží má Rudy defekt a ještě že jsem jel s ním, dávám mu duši, montpáky i pumpu, jinak by čekal na odvoz.
Společně pak po stezce jedeme až k Holešovu a tady se loučím i s ním a jedu k domovu, Garmin mne upozorňuje na jeden segment za druhým, ale proti větru a po 130. km se o nic nepokouším, jen sleduji, jak funkce Strava live segment funguje.
Přijíždím k domovu a jsem zvědavý, jestli doma využili funkci Live track a sledovali, kudy jedu, jakou rychlostí a jiné údaje a jestli se konečně blížím k domovu. Podle otevřených dveří vidím, že sledovali, ještě se mohlo kouřit z talíře na stole :).
Za těch pět hodin jízdy Garmin přišel o 32% baterie, ale když vezmu, že byly připojeny čidla tepu a kadence, také radar i telefon a spuštěna služba Live track, je výdrž opravdu výborná. Ovládání displeje bylo v rukavicích i za mokra výborné, displej je opravdu obrovský a údaje na něm snadno čitelné, opravdu nádherná a velmi podrobná je mapa Topo Czech.
Musím ještě nastavit a vyzkoušet spoustu funkcí, ale už teď jsem s Garminem Edge 1030 nadmíru spokojený, stejně jako s radarem a těším se na další švihy. Garmin jsem kupoval hlavně kvůli funkci detekce dopravní nehody a tu ještě také musím vyzkoušet, ale už jen funkce Live track je doma hodně vítaná, nemusí mi pořád volat, kde jsem a kdy dojedu... Nakonec to zrovna krátký a pohodový švih nebyl, ale tak už to prostě bývá, Garmin mi ještě ukáže efektivitu, velký přínos pro aerobní práh, minimální pro anaerobní a 22 hodin regenerace, no to si se mnou ještě užije, asi bude muset přepočítat tabulky... :).
Snídaně, uvařit dva litry čaje (litr a půl do bidonů a půl litru do žaludku) a rychle se nasoukat do dresů, asi jsem měl nějaké tušení a tak beru neoprénové kalhoty a zimní bundu Force Drift Winter. Jsem totiž pořád lehce nachlazený a nerad bych víc prochladl, však dnes dáme jen něco kratšího...
Takže rychle vyrážím a s očekáváním vyhlížím první auto v zádech, normálně bych byl rád, že je téměř nulový provoz, ale zrovna dnes chci vyzkoušet radar a nic nejezdí... Za chvíli už ale konečně Edge 1030 pípne, okraje displeje zčervenají a na pravém kraji vidím malou tečku, která mi signalizuje vzdálenost mezi mnou a autem, dokud nedojede až do horního rohu displeje a v ten moment mne mine auto, kraje displeje zezelenají a jede se dál...
Za jízdy ještě páruji čidlo kadence a mířím na sraz ke KCK, provoz je fakt téměř nulový a tak radar moc práce nemá, ale jakmile se přece jen nějaké auto objeví, reaguje okamžitě a hlavně postupně zesilují zadní červené diody, až se rozblikají úplně všechny a ty rozhodně nejde přehlédnout.
Za jízdy neustále hledím na Garmin, procházím všechny funkce a nastavení a tak se mi několikrát stane, že vyjedu i víc do středu vozovky a i tady musím ocenit radar, prostě vím, že nic nejede a nemusím se rychle otáčet nebo stresovat...
Na srazu u KCK je jen Jířa a Daliboss, tak jedeme po hlavní přes Hulín do Kroměříže, kde je v 10 sraz u Velo Cafe. Nakonec je nás docela slušný balík a jede se směr Vyškov. Jsem zvědavý, jak si radar poradí s početným balíkem. Pár jezdců za mnou mu nedělá problémy, ale jakmile je za mnou více dvojic, tak už je jeho funkce snížena, ale v balíku to zas až tak moc nevadí.
Po dlouhé době jsem se potkal s Rudy Janošem a tak si máme hodně co říct, cesta díky tomu rychle ubývá a za chvíli jsme ve Vyškově, ani občasný lehký déšť nevadí. Na kruháči točíme zpět a teď je to po větru, Žakyn s Filipem Chovancem rozjíždějí na špici slušné tempo a se mnou teď jede Adam Formánek, tak to na špici i my vždy trochu rozjedeme, aby se tam vzadu nikdo nenudil. Bohužel postupně začíná čím dál víc pršet, občas je to i déšť se sněhem a cesta už je hodně mokrá, někteří nemají blatníky a tak to stříká z vrchu i zespodu...
Prudce nastupuje Žakyn a jeho SystemSix, s mohutným duněním vysokých karbonových kol se nám rychle vzdaluje a všichni čekají, že se pustím za ním, ale už toho mám sám dost a navíc to nachlazení, takže zůstávám sedět a postupně mi všichni odjíždějí, až na mne Jiřina křičí, že musím.
Ale já prostě nemusím a nechci, i když to nutkání samozřejmě mám a nejraději bych se zvednul a dojel si je, ale kupodivu jsem se ovládl a do bitvy o ceduli Kroměříž nakonec vůbec nezasáhl.
Postupně čekám na drobky za námi, které jsou rozesety na několika kilometrech a začínám cítit, jak chládnu a jak oblečení přestává odolávat vlhku a vodě. Rychle tedy měním plány, loučím se s Jířou a Dalibossem, dojíždím Rudyho a společně jedeme směr Holešov. Hned za Kroměříží má Rudy defekt a ještě že jsem jel s ním, dávám mu duši, montpáky i pumpu, jinak by čekal na odvoz.
Společně pak po stezce jedeme až k Holešovu a tady se loučím i s ním a jedu k domovu, Garmin mne upozorňuje na jeden segment za druhým, ale proti větru a po 130. km se o nic nepokouším, jen sleduji, jak funkce Strava live segment funguje.
Musím ještě nastavit a vyzkoušet spoustu funkcí, ale už teď jsem s Garminem Edge 1030 nadmíru spokojený, stejně jako s radarem a těším se na další švihy. Garmin jsem kupoval hlavně kvůli funkci detekce dopravní nehody a tu ještě také musím vyzkoušet, ale už jen funkce Live track je doma hodně vítaná, nemusí mi pořád volat, kde jsem a kdy dojedu... Nakonec to zrovna krátký a pohodový švih nebyl, ale tak už to prostě bývá, Garmin mi ještě ukáže efektivitu, velký přínos pro aerobní práh, minimální pro anaerobní a 22 hodin regenerace, no to si se mnou ještě užije, asi bude muset přepočítat tabulky... :).
Tak k tomu zázraku hlavně připoj waťák, ať to má pořádné využití. 😉
OdpovědětVymazatTak samozřejmě bych se tomu nebránil, ale spíše jen pro informativní účely a nějaké krátké tréninky intervalů a podobně a na to je to drahá sranda... Při závodě na to stejně nemůžeš moc hledět, co naplat že si jedeš watty, které potřebuješ, když ti balík ujíždí... A na ty mé tréninky, abych zjistil, že po pár hodinách nerozsvítím ani 60W žárovku, to vím i bez toho :) A na společné tréninky už vůbec ne...
OdpovědětVymazat