Tak už zase vařím čaj do bidonů a navlékám na sebe ty cyklistické hadry, ve kterých jsem v posledních dnech strávil mnohem víc času, než v pyžamu. I když se mi zrovna dvakrát nechce, je přece Nový Rok a čeká nás tradiční společná vyjížďka od KCK.
Takže čaj je v bidonu, hadry mám na sobě, zapínám Garmin i radar a vyrážím, dnes alespoň o něco později než obvykle, sraz je až v jedenáct. Hned před domem se málem srazím s Pavlem Mrázkem, který mi jede naproti a oba jsme zrovna hleděli někam pod sebe. Tohle bylo na sekundu přesně.
Společně tedy jedeme po hlavní do Hulína, kde se k nám ještě přidává Žakyn na svém SystemSix. Jenže počasí rozhodně není takové, jaké slibovala předpověď, je mlhavo, sychravo, fouká od jihu a začíná pršet. Přitom jsem se díval na radar a na déšť to rozhodně nevypadalo. Než dojedeme do Tlumačova, jsme docela mokří a já už mám deště za poslední dny tak akorát dost.
V Tlumačově míjíme dva dorostence, kteří zřejmě také míří ke KCK, ale stojí na kraji silnice a je vidět, že se jim proti větru a dešti moc nechce. Prší pořád silněji a tak to Žakyn vzdává a odbočuje směr Baťov, jeho SystemSix už se neleskne tak jako před chvílí.
S Pavlem čekáme na ty dva mládežníky, kteří jedou daleko za námi a razíme jim cestu v silném větru až ke KCK. Tady už je docela početná grupa podupávající na místě a zahřívající se čajem a punčem. Tak se se všemi vítám, Andrea Kmentová mi nalévá horký čaj a debatujeme o všem možném, přitom každý se snaží co nejvíc schovat před větrem.
Daliboss všem rozdává dárek, montpáky Unior, poté společné foto, nějaké ty instrukce a nadupané stádo přileb se dává do pohybu. Přes Malenovice jedeme po hlavní do Zlína, kde jednou obkroužíme centrum a už nám naskakují žíly na lýtkách, blížíme se totiž k místu startu a to k Shellce na Vršavě.
Troubením našeho týmového vozu je odstartováno a hned za to bere Pavel Mrázek, balík se natahuje a odbočujeme doprava směr Kostelec.
Na špici stále úřaduje Pavel a já si hlídám asi třetí pozici, čekám další nástupy, ale na ty je ještě brzo, každý se šetří až do cílového kopce. A už jsme u odbočky do cílového stoupání, jako první vyráží hned odspodu Adam Formánek a pěkně nám protahuje ksichty, ani se neotáčím a čekám, jak na tom budou nohy po předchozích dnech.
Ale nohy docela jedou a tak mu visím v háku, když v tom přichází další nástup a byl to Zdeňa Skyba, který vyrazil tak razantně, že odpojuje všechny ostatní a já jsem jediný, kdo jej zahákoval. Máme za sebou druhou prudkou část kopce, za námi je docela slušná díra a tak přemýšlím, že teď vyrazím já, Zdeňa totiž začíná postupně vadnout, ono vyjet celý tento kopec dlouhý 1,2 km s průměrem 5% na doraz, to není žádná sranda.
Ale tady jsem zaváhal, raději jedu za Zdeňou a také si potřebuji trochu vydechnout, zezadu ale David Chovanec dováží celý balík na naše záda a je to zase pohromadě. Než se rozmyslím, co dál, vyráží Jirka Hradil a jeho nástup je tak razantní, že na to prostě nemám odpověď a ještě jsem rád, že odrazím útok Michala Hradila, dojíždím si tak pro druhé místo a Michal pro třetí. Mezi ženami vítězí Lucka.
Na to, co mám za sebou, to ale není vůbec špatné a jsem spokojený, za chvíli už si přebíráme drobné ceny od Dalibosse, utváříme balík a jedeme přes Fryšták do Holešova. Tady se s klukama rozloučím a jedu domů, dnes jsem slíbil, že objedu jen to nejnutnější a to jsem dodržel.
První švih roku 2019 je za mnou, teď si dávám pár dní odpočinek a poté budeme ladit na tréninkové soustředění na Mallorce, kam odlétáme 17. ledna. Všem mým čtenářům přeji krásný Nový Rok a spousty tvrdých a spravedlivých kilometrů...
Takže čaj je v bidonu, hadry mám na sobě, zapínám Garmin i radar a vyrážím, dnes alespoň o něco později než obvykle, sraz je až v jedenáct. Hned před domem se málem srazím s Pavlem Mrázkem, který mi jede naproti a oba jsme zrovna hleděli někam pod sebe. Tohle bylo na sekundu přesně.
Společně tedy jedeme po hlavní do Hulína, kde se k nám ještě přidává Žakyn na svém SystemSix. Jenže počasí rozhodně není takové, jaké slibovala předpověď, je mlhavo, sychravo, fouká od jihu a začíná pršet. Přitom jsem se díval na radar a na déšť to rozhodně nevypadalo. Než dojedeme do Tlumačova, jsme docela mokří a já už mám deště za poslední dny tak akorát dost.
V Tlumačově míjíme dva dorostence, kteří zřejmě také míří ke KCK, ale stojí na kraji silnice a je vidět, že se jim proti větru a dešti moc nechce. Prší pořád silněji a tak to Žakyn vzdává a odbočuje směr Baťov, jeho SystemSix už se neleskne tak jako před chvílí.
S Pavlem čekáme na ty dva mládežníky, kteří jedou daleko za námi a razíme jim cestu v silném větru až ke KCK. Tady už je docela početná grupa podupávající na místě a zahřívající se čajem a punčem. Tak se se všemi vítám, Andrea Kmentová mi nalévá horký čaj a debatujeme o všem možném, přitom každý se snaží co nejvíc schovat před větrem.
Daliboss všem rozdává dárek, montpáky Unior, poté společné foto, nějaké ty instrukce a nadupané stádo přileb se dává do pohybu. Přes Malenovice jedeme po hlavní do Zlína, kde jednou obkroužíme centrum a už nám naskakují žíly na lýtkách, blížíme se totiž k místu startu a to k Shellce na Vršavě.
Troubením našeho týmového vozu je odstartováno a hned za to bere Pavel Mrázek, balík se natahuje a odbočujeme doprava směr Kostelec.
Na špici stále úřaduje Pavel a já si hlídám asi třetí pozici, čekám další nástupy, ale na ty je ještě brzo, každý se šetří až do cílového kopce. A už jsme u odbočky do cílového stoupání, jako první vyráží hned odspodu Adam Formánek a pěkně nám protahuje ksichty, ani se neotáčím a čekám, jak na tom budou nohy po předchozích dnech.
Ale nohy docela jedou a tak mu visím v háku, když v tom přichází další nástup a byl to Zdeňa Skyba, který vyrazil tak razantně, že odpojuje všechny ostatní a já jsem jediný, kdo jej zahákoval. Máme za sebou druhou prudkou část kopce, za námi je docela slušná díra a tak přemýšlím, že teď vyrazím já, Zdeňa totiž začíná postupně vadnout, ono vyjet celý tento kopec dlouhý 1,2 km s průměrem 5% na doraz, to není žádná sranda.
Ale tady jsem zaváhal, raději jedu za Zdeňou a také si potřebuji trochu vydechnout, zezadu ale David Chovanec dováží celý balík na naše záda a je to zase pohromadě. Než se rozmyslím, co dál, vyráží Jirka Hradil a jeho nástup je tak razantní, že na to prostě nemám odpověď a ještě jsem rád, že odrazím útok Michala Hradila, dojíždím si tak pro druhé místo a Michal pro třetí. Mezi ženami vítězí Lucka.
Na to, co mám za sebou, to ale není vůbec špatné a jsem spokojený, za chvíli už si přebíráme drobné ceny od Dalibosse, utváříme balík a jedeme přes Fryšták do Holešova. Tady se s klukama rozloučím a jedu domů, dnes jsem slíbil, že objedu jen to nejnutnější a to jsem dodržel.
První švih roku 2019 je za mnou, teď si dávám pár dní odpočinek a poté budeme ladit na tréninkové soustředění na Mallorce, kam odlétáme 17. ledna. Všem mým čtenářům přeji krásný Nový Rok a spousty tvrdých a spravedlivých kilometrů...
Komentáře
Okomentovat