Ráno vyjíždím o pár minut později, ale jak se nakonec ukáže, byla to vlastně výhoda. Je totiž nejen hustá mlha, že se dala krájet přední galuskou na plátky jako Eidam, ale navíc je -4,5 stupně, takže mlha mi během chvíle přimrzá nejen na brýlích, ale vlastně úplně všude zepředu, na oblečení, na přilbě, na kole a taky na kameře.
Ale tím, že jsem vyjel později, tak musím trochu spěchat a díky domu je mi teplo, i když jsem oblečený jen do dvou vrstev + vesta na těle a jedny děravé čapáky na nohách, počítám totiž, že se po ustoupení mlhy značně oteplí. Zatím to sice moc nevypadá, ale nezbývá než šlapat dál a doufat...
Když přijíždím k Otrokovicím, tak už přes mlhu vykukuje slunce a než sjedu do středu města, je mlha pryč, je to úplně jiný svět, ale to už jsem tady zažil vícekrát. Ke KCK i přesto přijíždím ještě s nánosy ledu na celém mém já i kole, ale než se všichni srazíme, námraza je téměř pryč.
Vyjíždíme v šesti, obvyklou sestavu Já, Ivo, Michal, David Chovanec a Daliboss doplnil Tom Galuška, který měl cestu do Zlína, tak hodil kolo do auta a jede omrknout naši přípravu. Trasu domlouváme poměrně rychle, pojedeme přes Napajedla a Částkov do Brodu, dál přes Nivnici, Hluk a Ostrožskou Lhotu, ze které si vyšlápneme na Svatého Antonínka. Poté Uherský Ostroh, Moravský Písek a po hlavní ze Starého města zpět do Otrokovic.
U Napajedel nás ještě na chvíli postraší mlha, pak už je ale jen krásně, i když pořád poměrně chladno. Z Částkova nás čeká první vrcholová prémie, ale ve stínu mi párkrát proklouzne zadní kolo, tak ostatní varuji, ať ve sjezdu raději moc neblbnou. Neblbneme ale ani nahoru a tak zdoláváme vrchol pohromadě, první body si tedy bez boje připisuje Daliboss.
Sjezd do Pašovic je naštěstí na jižní straně a tak nehrozí snad žádné nebezpečí, můžeme zalehnout za řídítka a frčet dolů. Za Prakšicemi je hned druhá vrcholová prémie, ve které si Daliboss podmaní Iva a jeho sevření je tak pevné, že se mu nevymaní a vrcholu tak dosáhnou spolu 💏. Toho využívám já s Davidem a neustále jim nastupujeme, před vrcholem pak David nastupuje i mně a jede si pro plný počet bodů, ale já se nebráním, dnes cítím, že nohám chybí jiskra a tak je trápit nebudu.
Sjíždíme do Brodu a z Nivnice pak jedeme po cyklostezce do Dolního Němčí. Odtud vede také cyklostezka, která nás přes Hluk doveze až do Ostrožské Lhoty. V Hluku se sice o stezce moc mluvit nedá, je to spíše tankodrom, ale nějak jsme to přežili.
V Ostrožské Lhotě tedy stezku opouštíme a začíná stoupání na Svatého Antonínka. Chvíli jedu s Ivem a Davidem, ale pak si vystupuji a jedu si své, naopak vyráží Michal a dvojici si dojíždí, ti ho pak ale ztrestají tak, že ho před vrcholem mineme, tvář má celou zpocenou a sotva točí nohama.
David si připisuje další cenné body na úkor Iva, já dojíždím na vrchol s Tomem a chvíli po nás i Michal a Daliboss.
Sjíždíme do Blatnice pod Svatým Antonínkem (jak jinak) a podle Michala jedeme doleva a ve středu obce doprava, ale tato cesta nás dovádí do Veselí nad Moravou, což nám ovšem vůbec nevadí, i když jsme si to o kousek protáhli. Z Veselí tedy dojíždíme do Uherského Ostrohu a odbočujeme na Moravský Písek. Od Blatnice už jedeme raději v lajně, pravidelně střídáme a nasazené tempo je vysoké, takže postupně přestává střídat Daliboss a později i Michal.
Přes Staré Město jedeme dle plánu po hlavní, tempo je stále vysoké a tak jsme brzy u Otrokovic, kde se nikomu nechce spurtovat na ceduli, tak se na poslední chvíli zvednu a zkouším to, David byl ale na špici pozorný a stačilo mu párkrát přišlápnout, aby si připsal další body.
V Otrokovicích pak najíždíme na stezku a proti proudu Dřevnice jedeme do Malenovic, kde se odpojuje Daliboss s Tomem, v Prštném pak Ivo a Michal. David mě ještě doprovodí na Vršavu a na vyjetí si dá kopec na Svahy, já už sám pokračuji po stezce kolem Lešné, přes Lukov a Vítovou, kde se skoro zastavím ve stěně nad Horní Ves.
Pak už jen prokličkuji právě Horní Vsí a přes Lukoveček dojedu k Holešovu, který si objedu po obchvatu a domů to mám 10 km. I přes únavu se mi docela daří držet tepy i rychlost, je vidět, že jsem se trochu pošetřil v kopcích a i když se mnou jede opět hlaďák, na výkon to nemá moc velký vliv. U Přestavlk se ještě na 300 metrů otáčím, aby tam těch 180 km padlo a jsem konečně doma.
Dnes to byl jeden z mála tréninků, jehož podstatná část probíhala v poklidu, v kopcích se sice trochu závodilo, ale jinak chyběly obvyklé nástupy a úniky, že by to bylo tím, že s námi nejel Jiřina?? Nebo jsme chtěli udělat dobrý dojem na Toma a to se nám určitě podařilo...
Jelikož jedu chvíli po tréninku na noční, video budu muset sestříhat se zpožděním, ale určitě o nic nepřijdete, bude tady nebo i na Facebooku...
Komentáře
Okomentovat